Turistické cíle v okolí obce Bohušovice nad Ohří

Lokalita nejasného původu a účelu - na severním úpatí kopce se zachovaly několik set metrů dlouhé zídky z nasucho kladených kamenů, tvořící jakýsi labyrint. Snad šlo o hradiště či kultovní místo. V jižní a jihovýchodní části přírodní památka Hradiště s výskytem stepní květeny a konikleců.

Holý vrch (458 m n. m.) je nezalesněné místo s vynikajícím výhledem na údolí Modly. Je součástí oblasti NATURA 2000.

Ocelová rozhledna na návrší Hořidla byla postavena v roce 2008. Je vysoká celkem 14 metrů a trvale volně přístupná po 67 schodech. Poskytuje daleký kruhový výhled.

Barokní zámek na místě starého zámku postavil Adam František Hartig v letech 1738–1756. Boční křídla zámku byla dostavěna v letech 1770–1780. Ale již v r. 1773 byla vysvěcena zámecká kaple. Od r. 1890 zde sídlí Státní ústav pro choromyslné.

Hradiště z mladší doby bronzové, pozdní doby halštatské a raného středověku o rozloze 21 ha. Jeho akropoli tvoří Tříkřížový vrch neboli Kalvárie. Na severní straně je areál hradiště ohraničen dvojicí mohutných valů.

Při silnici z Charvatců do Radešína na hřbitově stojí novogotická hřbitovní kaple sv. Prokopa, která pochází z roku 1911.

Počátkem 16. stol. byla v Hrdlech vystavěna rezidence, patřící břevnovskému klášteru. V l. 1746 – 1747 buď přestavěna a nebo zcela nově vystavěna jako jednoduchý barokní zámek. Po požáru v r. 1824 byl zámek přestavěn.

Výjimečný náhrobek ve formě makety dómské zvonice zdobí hrob rodiny jejího stavitele Franze Sandera (1836–1926). Pískovcový náhrobek byl nedávno očištěn a zbaven křovinného porostu.

Příklad modlitebny, vzniklé krátce po vydání tolerančního patentu. Prostá stavba z roku 1802 dostala o několik desetiletí později věž s druhotně osazenou sochou Immaculaty, na protestantské poměry nečekanou. Dosud fungující sbor podřipských evangelíků.

Jezdecká kasárna vyplňují jihovýchodní část pevnostního města. Roku 1784 byla postavena jako budova kolem tří uzavřených nádvoří. Dnes slouží jako depozitář archivu Národního musea a výstavní prostor musea ghetta.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.