Turistické cíle v okolí obce Terezín

Lucký mlýn se prvně zmiň. po r. 1620. Rodina Šašků ho měla nejprve od r. 1695 v pronájmu od svatojiřského kláštera, r. 1720 jej koupila. V 2. pol. 19. stol. byl mlýn stavebně rozšířen, funkční do roku 1953. V rekonstrukci od r. 2008. Chráněná kulturní technická památka, unikátně zachované zařízení.

Barokní zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. na místě starší tvrze, která byla po třicetileté válce uváděna jako pustá. Poslední stavební úpravy provedl majitel dr. Sterneck a to v l. 1926–27. V r. 1945 se zámek stal součástí státního statku.

Památník českého romantického básníka Karla Hynka Máchy v Máchově ulici v Litoměřicích je zřízen jako světnička. Zde básník bydlel a 6. listopadu 1836 zemřel.

Budova kolem dvou uzavřených dvorů byla postavena v jižní části terezínské Hlavní pevnosti v letech 1786–7. Tradiční sídlo 42. pěšího pluku mohlo pojmout až 950 mužů.

Součást vojenského pevnostního systému z 18. st. Vězení pro vojáky a politické vězně, např. pachatele atentátu na F. F. d´Este. Od r. 1940 věznicí gestapa. 1945–8 sloužila jako internační tábor pro válečné zajatce a Němce určené k odsunu.

Rozpadající se budova zámku, vzniklá přestavbou tvrze Popelů z Lobkovic ze 16. st. Kol. r. 1663 upravena Malovci, r. 1722 přestavěna Vchynskými spolu s budovami poplužního dvora (dochována sýpka s erbovní deskou). Po r. 1765 součástí statku Zlonice.

Největší vodní dílo meziválečného Československa přehradilo Labe pod střekovskou hradní skálou. Kromě zlepšení plavebních podmínek a výroby elektřiny umožňuje i zajímavou možnost přechodu největší české řeky suchou nohou.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Nejstarší průmyslový pivovar ve městě zaujal roku 1720 místo královského hradu. První stavební etapa skončila 1739, areál byl poté mnohokrát přestavován a rozšiřován. Současná podoba pochází převážně z přelomu 19. a 20. století. Výroba zastavena 2002.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.

Opevnění Litoměřic se vyvíjelo s rozšiřováním středověkého města a zdokonalováním jeho obrany od 13. do 15. století. Od konce třicetileté války hradby ztrácely význam, postupně zanikaly od první třetiny 19. století. Přesto zachovány významné úseky.