Turistické cíle v okolí obce Křešice

Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Železniční most přes Labe v Ústí nad Labem vznikl jako náhrada původního kombinovaného mostu z roku 1874. Přes řeku převádí dvojkolejnou trať a lávku pro pěší.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.

Úštěcký židovský hřbitov mohl existovat již v 15. stol., nejstarší náhrobky byly datovány r. 1570. Po zániku židovské obce v Úštěku za 2. svět. války chátral až do r. 2001, kdy pod správou pražské Židovské obce začaly rekonstrukce pokračující dodnes.

Židovský hřbitov z konce 18. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1798. Obřadní síň je neorománská. V 21. století je hřbitov postupně opravován.

Hřbitov s dochovanými cennými renesančními a barokními náhrobky, nejstarší jsou z konce 16. století. Založen roku 1584. V roce 1846 rozšířen. Poslední pohřeb v roce 1939. Dnes postupně opravován.

Židovský hřbitov, založený 1789 severozápadně nad vsí. Roku 1920 postavena osmiboká obřadní síň. Hřbitov devastován od roku 1938 do 90. let 20. stol. Na přelomu tisíciletí obnova, dosud neukončená.