Turistické cíle v okolí obce Rochov

Zámek byl stavěn v letech 1738–1752 jako jezuitská rezidence a jako její autor je uváděn Kilián Ignác Dientzenhofer. Kolem roku 1872 došlo k úpravám, kdy byla původní mansardová střecha nahrazena střechou plošší.

Chval z rodu Ronovců založil r.1277 vodní hrad Lipý. Po požáru r.1515 opraven v renesančním slohu. Za Kouniců r.1681 již pustý. R. 1820 zámek definitivně vyhořel. V 90. letech min. stol. zahájen archeologický průzkum a zbytky byly zakonzervovány.

Hrad založen kolem r. 1422 katolíkem Zikmundem z Vartenberka na ochranu panství před protějším Žižkovým Kalichem. V 1. pol. 16. stol. zůstal opuštěn.

Zbytky zřejmě dřevěného hradu. Historické zprávy o lokalitě mlčí, archeologické nálezy dokládají existenci hradu od 2. pol. 13. stol. do poč. 14. stol.

Čtyřpatrová dřevěná rozhledna na Lucemburkově kopci vznikla prací nadšenců za pomoci dobrovolné sbírky v letech 2017-2020 jako doplněk lyžařského areálu v Českém středohoří. Je volně přístupná veřejnosti od kolaudace v květnu 2020.

Budova kolem dvou uzavřených dvorů byla postavena v jižní části terezínské Hlavní pevnosti v letech 1786–7. Tradiční sídlo 42. pěšího pluku mohlo pojmout až 950 mužů.

Součást vojenského pevnostního systému z 18. st. Vězení pro vojáky a politické vězně, např. pachatele atentátu na F. F. d´Este. Od r. 1940 věznicí gestapa. 1945–8 sloužila jako internační tábor pro válečné zajatce a Němce určené k odsunu.

Mariánský sloup stojí na rozhraní Chcebuzi a Brocna. Socha pochází z 18. století. Na sloupku stojí Panna Maria. Socha prošla rozsáhlou rekonstrukcí.

Barokní sloup z roku 1788. Na vrcholu stojí socha Panny Marie, po stranách svatí Jan Nepomucký a Vavřinec. Na podstavci sloupu znak Pachtů z Rájova, kterým v době vzniku sloupu Chcebuz patřila.

Honosná pohřební kaple na jižním úbočí kopce nad osadou Hradec byla postavena podle projektu arch. Ludwiga Zettela roku 1881. Rodině Schroll patřil liběšický velkostatek v letech 1871–1945.

Jedna z nejmenších MPR v ČR byla vyhlášena zejména na ochranu souboru gotických štítových domů, doplněných pozůstatky městského feudálního sídla, barokním kostelem a domy z 18.–19. století. V ochranném pásmu řada památek maloměstské architektury.

Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.