Turistické cíle v okolí obce Bílý Kostelec

Evangelická modlitebna v Dubé slouží Jednotě bratrské i církvi českobratrské. Pochází z 19. století a vystavěna je v empírovém slohu. V současnosti slouží jako domov pro handicapované a je v rukou Diakonie Dubá. Je bezplatně pronajatý od církve Jednoty bratrské.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Kostel německé evangelické církve byl postaven roku 1902 na jihovýchodním okraji městského parku jako jednolodní stavba z režného cihelného zdiva. Po roce 1945 ho užívají baptisté. Jeden z typických tzv. červených kostelů v dříve německy mluvícím pohraničí.

Evangelická modlitebna z let 1927–28 ve stylu doznívající tzv. reformované architektury pro luterskou evangelickou církev na západním okraji městského parku. Od roku 1947 ve správě Církve československé husitské.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Barokní fara pocházející z 2. pol. 18. stol. Obdélná, zděná, omítnutá patrová budova. Nad portálem štukový maltézský kříž řádu maltézských rytířů. Obytné místnosti plochostropé, hospodářské místnosti sklenuty plackami. Fara zapsána do seznamu památek r. 1965.

Barokní fara v Dubé vystavěna v r. 1736. Po požáru v roce 1845 opravena. Obdélná jednopatrovou stavba. Okna se šambránami s uchy. Fara obehnána kamennou zdí.

Pozdně barokní budova zámeckého typu z II. poloviny 18. století s přilehlým dvorem a zahradou sloužila jako sídlo býčkovického faráře do 60. let 20. století. Dnes soukromý objekt. Oba kostely, k nimž postupně patřila, zanikly.

Hrad z poloviny 14.století. Od roku 1375 se stává panstvím arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi. Na přelomu 16. a 17. stol. hrad opuštěn a za třicet. války pustošen, později romant. rekonstruován. Vzácně zachovalá vnější hradba.

Středověké sklepy budované zejména z hospodářských důvodů. Litoměřické podzemí patří k nejrozsáhlejším v Čechách. Sklepy mají až tři patra. Za válek sloužily i jako úkryt obyvatel a majetku.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Jako součást terezínské pevnosti bylo v letech 1780–92 postaveno pevnostní město. Opevnění provedené podle francouzské školy v Meziéres se s výjimkou dvou bran a dvou průrazů dochovalo v původním stavu.