Turistické cíle v okolí obce Milešov

Komplex, vzniklý v 80. letech 20. stol. propojením starších lázeňských domů z počátku 19. století, dostavby z přelomu 19. a 20. století a nových křídel. Hlavní část teplického lázeňského provozu. Ze starších objektů se zachovaly převážně jen obvodové zdi.

Kamenný most přes řeku Bílinu v obci Lbín byl postaven v 2. pol. 18. stol. Most s třemi oblouky a nízkou parapetní zdí je registrován jako kulturní památka.

Rozhledna s restaurací byla postavena r. 1897 k 30. výročí panování Františka Josefa I., vybudoval ji Horský spolek. Po 2. sv. válce rozhledna zchátrala, od poč. 90. let 20. stol. v soukr. vlastnictví, nevyužívána. Opravena novým majitelem a otevřena v dubnu r. 2014.

V pohřebních kaplích na třebívlickém hřbitově jsou uloženy ostatky Ulriky von Levetzow a členů rodin von Levetzow a Klebelsberg.

Ruiny zanikajícího čtyřkřídlého zámku ve výrazné poloze nad obcí. Původní tvrz vystavěna ve 14. století, přestavěna na renesanční zámek a rozšířena. Od 60. let 20. století chátrá a je rozebírán na stavební materiál.

Zalesněný vrch Líska se tyčí do výšky 534 m nad mořem severně od Libčevsi. Keramické fragmenty, nalezené na úzkém, podlouhlém a nehostinném vrcholu nasvědčují o nějaké formě užívání již v pravěku. To možná mělo souvislost s nedalekým hradištěm u Měrunic.

V roce 1732 Jan Josef Valdštejn na místě bývalé tvrze vystavěl barokní zámek. Ten byl v r. 1878 rekonstruován a vše z původního slohu bylo odstraněno. Po roce 1945 se zámek stal majetkem města a slouží doposud jako městský archiv a městské muzeum.

Loučná je nejvyšší horou Mostecka (955,9 m n. m.). Na plochém vrcholu hory jsou dvě skupiny skal ze žulového porfyru. Také je zde stožár telekomunikační společnosti a železná pozorovací věž (využívaná v 50. l. 20. stol. armádou). Hora se nachází na území Flájské obory, přístupná je příležitostně.

Mezi obyvateli hornického města Hrob se od poloviny 16. stol. šířilo luterství. S pomocí saských souvěrců si roku 1611 postavili kostelík. Jeho zboření 12. 12. 1617 bylo jednou ze záminek k povstání proti Habsburkům, kterým začala třicetiletá válka.

Umělé jezero Matylda vzniklo v letech 1986–92 na místě bývalého povrchového dolu Vrbenský. Ten měl za 1. republiky jméno Matylda. Má rozlohu 38,7 ha, hloubku 3,5 až 4 m. Jednou za rok je napájeno vodou z Nechranické přehrady.

Pozůstatky městských hradeb, které od 14. století navazovaly na opevnění bílinského hradu. Obnoveny po husitských válkách, od třetiny 19. století postupně zdemolovány s výjimkou jihozápadní a jihovýchodní části.

První zpráva o městském špitálu je z roku 1351. Špitální kostel vznikl před polovinou 14. století a je spojován s kamenickou hutí oseckého cisterciáckého kláštera. Špitál zbarokizován kolem r. 1723.