Turistické cíle v okolí obce Velemín

Barokní sochu sv. Václava vytvořil r. 1761 Bartoloměj Eder na obj. Václava Hnědce, hosp. ředitele liboch. panství. V 70. l. 20. stol. socha opravena (ak. sochař Miroslav Zentner). R. 1998 při rekonstrukci sochy (ak. sochař Jiří Novák) objevena schránka z r. 1880 s dobovými údaji o soše, mincemi atp.

Barokní socha sv. Václava pochází z roku 1746. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Socha je vyrobena z pískovce.

Socha patrona města z r. 1746 se dvěma andílky tvoří nároží Mírového náměstí a Velké Dominikánské ulice. Na podstavci se nachází reliéf sv. Floriána, nápis o opravě z r. 1853 péčí stavitele Josefa Gaubeho a další zápisy o opravách z let 1952 a 1997. Autor díla je neznámý.

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Barokní špitál severovýchodně od hradu. Vybudovaný Dietrichsteiny v letech 1698–1708. Výrazné kulisové průčelí zdobí klenuté brány a kamenný portál s erbem Dietrichsteinů.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.

Novogotická budova z l. 1893–5 sloužila do r. 1932 jako sídlo ředitelství největšího chemického podniku v českých zemích. Od té doby sídlo výzkumného ústavu. Uvnitř dochovány pův. interiéry schodišťové haly a zasedací místnosti s malbami J. Reinera.

Budova starší bílinské radnice sestává ze dvou částí: renesanční z počátku 17. století, přestavěné v polovině 19. století a novorenesanční z let 1881–2. Po stavbě nové radnice zde sídlila škola a okresní úřad, dnes kulturní instituce.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Zřícenina gotického hradu ze 14. stol., rozšířeného v 16. stol. Václavem Popelem z Lobkowicz. Za třicetileté války zpustošen, od 17. stol. opuštěn. Romanticky upraven v 19. stol. na výletní místo.

Rozhledna postavená roku 2009 na vrchu Sedlo, vystupujícím z horní obytné části Střekova (někdejších Novosedlic) poskytuje zajímavé výhledy na téměř celé město. Kombinovaná stavba s vnějším schodištěm nahradila válečnou protileteckou pozorovatelnu.