Turistické cíle v okolí obce Martiněves

Železobetonová rozhledna na nejvyšším bodě hřebene mezi Labem a potokem Čepel jižně od centra Roudnice nad Labem. Postavena roku 1935, nedávno opravena.

Malý křížek postaven r. 1922 na zděném základu. Na něm nápis. Základ trojstupňový, výška asi jeden metr. Na něm kovový kříž s ukřižovaným Ježíšem.

Koncem 18. stol. postaveny první lázeňské budovy a zahájen provoz lázní. Začátkem 20. stol. rozsáhlá rekonstrukce. Převažující sloh staveb je secese.

Hradiště v Levousech bylo osídleno obyvateli neolitických kultur s lineární keramikou, únětické kultury starší doby bronzové, knovízské kultury a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Část opevnění pochází i z raného středověku, z 9. a 10. stol.

Raně barokní zámek byl gotickou tvrzí. Zpustla a v r. 1560 byla přestavěná na zámek. Po vyhoření znovu obnoven v letech 1683–90 stavitelem A. della Porta pod dohledem majitele Gundakara z Ditrichštejna. Zámek obnovován v letech 1900 až 1914.

Manský (poplužní) dvůr byl založen již v 13. století spolu s obcí jako královský majetek. Nejdřív vypálen za husitských válek, obnoven a znovu do základů vypálen v r. 1632. Poté znovu povstal z popela (rod Drchkovských - do r. 1879) a existuje jako Lidický dvůr podnes. Soukromý majetek.

Objekt A1/24a/Z1Z zvaný také Váha prvorepublikového opevnění z let 1935–1938, zrekonstruovaný do stavu z roku 1938 a zpřístupněný veřejnosti jako muzeum.

Lucký mlýn se prvně zmiň. po r. 1620. Rodina Šašků ho měla nejprve od r. 1695 v pronájmu od svatojiřského kláštera, r. 1720 jej koupila. V 2. pol. 19. stol. byl mlýn stavebně rozšířen, funkční do roku 1953. V rekonstrukci od r. 2008. Chráněná kulturní technická památka, unikátně zachované zařízení.

Barokní zámek byl postaven ve 2. pol. 18. stol. na místě starší tvrze, která byla po třicetileté válce uváděna jako pustá. Poslední stavební úpravy provedl majitel dr. Sterneck a to v l. 1926–27. V r. 1945 se zámek stal součástí státního statku.

Starobylá ves Lukov je nyní místní částí městyse Vraný. Je doložena od 13. stol. stejně jako místní tvrz, která zanikla beze stopy za třicetileté války.

Budova kolem dvou uzavřených dvorů byla postavena v jižní části terezínské Hlavní pevnosti v letech 1786–7. Tradiční sídlo 42. pěšího pluku mohlo pojmout až 950 mužů.

V letech 1716 – 19 vystavěli na náměstí sochařští mistři F. a M. Tollingerovi a A. Falke mariánský sloup. Jeho centrem je obelisk pokrytý obláčky s andílky vrcholící sochou Neposkvrněné Panny Marie.