Turistické cíle v okolí obce Brníkov

Trosky cihlářské pece z roku 1781, produkující až 160 tisíc cihel, se nalézají v lesíku mezi poli. Přestože se jedná o unikátní technickou památku, chátrá.

V zámek byla přestavěna starší tvrz patrně v l. 1658–65 a je dílem architekta Giulia Broggia. V r. 1692 se stal letním sídlem abatyší. Po r. 1945 žili v zámku vězňové propuštění z koncentračního tábora v Terezíně a dnes slouží jako domov důchodců.

Barokní fara z l. 1750 – 1752, postavená J. F. Hűbnerem podle projektu K. I. Dientzenhofera. V roce 1916 povýšena na děkanství.

Bývalé děkanství je barokní patrová nárožní budova. Současná podoba z přestavby stavitele J. Š. Panetiho kol. r. 1700. Na nárožích sochy sv. Judy a sv. Salvátora z r. 1717. V současnosti je zde umístěn Dům s pečovatelskou službou, areál volného času a galerie.

Zámek byl vystavěn pravděpodobně v r. 1673 na místě starší tvrze pro Fr. Edmunda Putze a patrně v l. 1713–17 byl barokně přestavěn a rozšířen. V r. 1731 koupil zámek hrabě Hatzfeld a zavedl zde těžbu českých granátů. Dnes je v zámku dětský domov.

Dub U Umučeného je památný strom, který rostl mezi obcemi Doksany a Dolánky nad Ohří. V současnosti je již jen mrtvým torzem, odumřel kolem roku 2000. Strom stojí po pravé straně u silnice z Dolánek na Doksany, poblíž odpočívadla.

Nejstarší vojenský nefortifikační objekt v Terezíně vznikl v letech 1780–81. Původně zde sídlilo vedení stavby, později ženijní (inženýrský) pluk. Armádě sloužil do počátku 90. let 20. století, dnes sociální ústav.

Jde o přízemní budovu obdélníkového půdorysu krytou výraznou mansardovou prejzovou střechou. Ve dvoře domu stojí objekt, pravděpodobně "fíkovník" nebo zimní zahrada. Obytná přízemní budova s jednoduchou hladkou fasádou, krytá mansardovou střechou je zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1987.

Novorenesanční dům U Bílého lva postaven v roce 1898 podle návrhu Aloise Samohrda. Velký nárožní několikapatrový dům se štíty a věží v nároží. Dům zdobí na fasádě vlastenecké malby od pražských malířů L. Nováka a F. Záhorského. Zděná, třípatrová, novorenesanční budova. Památkově chráněna od r. 1967.

Jižní část východní fronty terezínského hlavního náměstí tvoří od roku 1787 klasicistní důstojnický dům. Svému účelu nesloužil dlouho: počátkem 19. století zde sídlila fara, škola, později i městský úřad. Dnes zdravotní středisko a byty.

Dnes již zaniklou tvrz postavil patrně Karel Elznic z Elznic po r. 1597 (zmiňována r. 1623). Poté byla v majetku Johanky z Hertemberka a jejího muže Václava Šternberka do r. 1627, kdy tvrz koupila Marie Maximiliana ze Šternberka. R. 1676 přešla do rukou Dietrichsteinů a asi toho roku byla zbourána.

Pozdně barokní fara zámeckého typu stojí od roku 1781 severně od kostela Povýšení sv. Kříže. Pamětní deska nad hlavním portálem připomíná zdejší působení premonstrátského vlasteneckého básníka Boleslava Jablonského. Budova nevyužívaná od r. 1962 je nabízena k prodeji.