Turistické cíle v okolí obce Černiv

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Barokně-klasicistní budova z let 1786-7 na místě starší modlitebny. Necitlivě upravena ve druhé polovině 20. století.

Synagoga doložena r. 1651. Roku 1761 rokokově upravena, r. 1835 postaven klasicistní aron ha-kodeš. K bohoslužbám sloužila do r. 1941. Bez povolení památkového ústavu a dokumentace zbořena na podzim r. 1981.

Synagoga v Třebívlicích byla postavena roku 1860, na místě starší dřevěné z 18. století. Židovské obci sloužila až do roku 1924, poté od roku 1927 byla modlitebnou Církve československé (od r. 1971 husitské), ale dnes chátrá.

Barokní sýpka pochází z roku 1751. Postavila hraběnka Kinská jako sýpku na obilí. Nese erb rodu Kinských. Stavba je v seznamu nemovitých památek.

Zámek byl postaven na základech starší tvrze rodem Schwarzenbergů v roce 1697 v barokním stylu. Od svého vzniku neprošel téměř žádnými úpravami. V dnešní době je zámek v soukromém vlastnictví a je veřejnosti nepřístupný.

Renesančně upravená tvrz, v 18. stol. ji František Klebesberg přestavěl na barokní zámek, 1837 zbořen a postaven klasicistní. Ulrika Brosige-Lewetzow, Goetheova láska, zdědila zámek a 1899 zde zemřela, ze zámku dětská ozdravovna,1920 škola.

Most přes Labe v Litoměřicích existuje nejméně od 14. století. Po řadě dřevěných a polodřevěných objektů ničených povodněmi byl v letech 1857–59 postaven most litinový, nahrazený roku 1910 současným ocelovým objektem na kamenných pilířích.