Turistické cíle v okolí obce Sutom

nebo vyberte

Sutom

Ústecký kraj,  Litoměřice  (LT)
Nalezeno celkem 402 záznamů, 29 / 34 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 špýchar
ostatní - palác, dům, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Brníkov
Pozdně barokní špýchar byl postaven v polovině 18. století. Od roku 1958 patří mezi chráněné nemovité památky ČR. Obdélná stavba z opukového zdiva se zaoblenými nárožími zaujme svými štíty s volutovými křídly a s trojúhelníkovými vrcholy.
 stará radnice
160.0 m. n.m.
Oblastní muzeum
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Litoměřice
Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.
 stará vojenská nemocnice
152.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Terezín
Trojkřídlá budova tzv. francouzského typu sloužila od roku 1782–3 jako zdravotní zázemí pevnosti. V dubnu 1918 zde zemřel hlavní strůjce sarajevského atentátu Gavrilo Princip. Dnes prázdná, chátrající.
 starší radnice
205.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Bílina
Budova starší bílinské radnice sestává ze dvou částí: renesanční z počátku 17. století, přestavěné v polovině 19. století a novorenesanční z let 1881–2. Po stavbě nové radnice zde sídlila škola a okresní úřad, dnes kulturní instituce.
 Štěpánovská hora
600.0 m. n.m.
Stepanerberg, Švédské šance
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Štěpánov
Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.
 Stradonice
290.0 m. n.m.
Keltské valy
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Stradonice
Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.
 Stradonka
289.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stradonice
Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.
 Stříbrník
274.1 m. n.m.
Červený vrch, Ejemova chata
věž - rozhledna, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Dobroměřice
Horská chata postavena místním klubem KČT roku 1911 na kopci zvaném Červěňák v nadmořské výšce 289m. Vedle chaty stojí železná anténí věž.
 studniční kaple
158.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, volně přístupno, Ústecký kraj, Dolánky nad Ohří
Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.
 Světec
208.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Světec
Barokní zámek byl postaven kolem r. 1708 pražským arcibiskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Arcibiskup Alois Josef Schrenk zámek v 1. pol. 19. stol přestavěl. V r. 2003 prošel zámek rekonstrukcí. V zámku nyní sídlí obecní úřad.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Budyně nad Ohří
Barokně-klasicistní budova z let 1786-7 na místě starší modlitebny. Necitlivě upravena ve druhé polovině 20. století.
 synagoga
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Libochovice
Synagoga doložena r. 1651. Roku 1761 rokokově upravena, r. 1835 postaven klasicistní aron ha-kodeš. K bohoslužbám sloužila do r. 1941. Bez povolení památkového ústavu a dokumentace zbořena na podzim r. 1981.