Turistické cíle v okolí obce Jenčice

Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.

Místo zvané také Keltské valy byla lokalita osídlená v době halštatské a snad i v době bronzové až do doby laténské. Současně zde byly nalezeny doklady osídlení ze středního paleolitu, neolitu, doby římské a raného středověku. Celková délka zachovaných valů je 520 m, přičemž ohrazují plochu 6,75 ha.

Rozhledna Stradonka je postavena na valu pravěkého hradiště Stradonice, zvaného také Keltské valy, Na Šancích, Na Valech nebo též Na Hradbách. Slavnostní otevření proběhlo 18. 7. 2009. Název Stradonka pochází od názvu vsi Stradonice, která leží kousek pod rozhlednou. Rozhledna je volně přístupná.

Okrouhlá kaple nad údajně zázračným pramenem u úpatí vyvýšeniny, na níž stojí farní kostel v Dolánkách (viz heslo). V opožděných a zjednodušených barokních formách byla postavena koncem 18. století. V posledních desetiletích zchátrala, pramen odtud vytéká nadále.

Barokní zámek byl postaven kolem r. 1708 pražským arcibiskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Arcibiskup Alois Josef Schrenk zámek v 1. pol. 19. stol přestavěl. V r. 2003 prošel zámek rekonstrukcí. V zámku nyní sídlí obecní úřad.

Barokně-klasicistní budova z let 1786-7 na místě starší modlitebny. Necitlivě upravena ve druhé polovině 20. století.

Synagoga doložena r. 1651. Roku 1761 rokokově upravena, r. 1835 postaven klasicistní aron ha-kodeš. K bohoslužbám sloužila do r. 1941. Bez povolení památkového ústavu a dokumentace zbořena na podzim r. 1981.

Synagoga v Třebívlicích byla postavena roku 1860, na místě starší dřevěné z 18. století. Židovské obci sloužila až do roku 1924, poté od roku 1927 byla modlitebnou Církve československé (od r. 1971 husitské), ale dnes chátrá.

Tvrz, částečně dochovanou v dnešním domě čp. 1, postavil před rokem 1573 Friedrich ze Salhausen. Residenční funkci ztratila roku 1603. Tvrz během dalších let zchátrala, po roce 1870 byla důkladně přestavěna. Dnes soukromý obytný dům.

Renesančně upravená tvrz, v 18. stol. ji František Klebesberg přestavěl na barokní zámek, 1837 zbořen a postaven klasicistní. Ulrika Brosige-Lewetzow, Goetheova láska, zdědila zámek a 1899 zde zemřela, ze zámku dětská ozdravovna,1920 škola.

Barokní zámek nechal přestavět z renesanční tvrze František Karel Kressl z Kvaltenberka v r.1710. V r. 1945 se zámek stal majetkem státu, byl přestavěn a až do r. 1991 v něm byla základní škola. Dnes je v soukromém vlastnictví a slouží jako hotel.

Lovecký zámeček nechal postavit roku 1821 hrabě August Ledebour-Wicheln. Po roce 1918 byl zámek pronajat Českému abstinenčnímu svazu v Praze. Dnes je v zámku dětský domov.