voda - přehrada, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Zabrušany
Vodní nádrž Všechlapy z let 1958-1961 byla vybudována na potoce Bouřlivec k zajištění odběru vody pro nedalekou tepelnou elektrárnu Ledvice a společnost AGC Flat Glass Czech. Vedlejším účelem je výroba elektrické energie v malé vodní elektrárně. Hráz vytváří jezero o rozloze 35 ha.
věž - vodárenská, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Chudeřice
Věžový vodojem sklárny Weinmann Werke, postavený v letech 1915–16, který zásoboval sklárnu technologickou vodou z řeky Bíliny. V r. 1945 byl vodojem napojen na přivaděč labské vody ze Zálezel. Je 43 m vysoký, ve výšce 30 m jsou nádrže o objemu 150 m3. V r. 1999 byl prohlášen kulturní památkou.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Želénky
Zchátralý barokní hospodářský dvůr pražských arcibiskupů ze 17. století snad na místě areálu někdejší tvrze, doložené v 15. a 16. století. Nejpozoruhodnější částí je raně barokní špýchar, v jehož štítě je vložen erb stavebníka, s obytnou budovou.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Vršovice
Zchátralý zámek, který byl vybudován někdy po roce 1628 na místě původní tvrze bratry Volfem Illburkem a Vilémem z Vřesovic. V l. 1735–1736 dal Ludvík Jiří z Badenu zámek dostavět. Dnes prochází postupnou rekonstrukcí.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Lkáň
Barokní výklenková kaple pochází ze 17. století. Byla postavena v době, kdy obec patřila k panství rodu Dietrichsteinů. Od roku 1958 patří kaplička mezi chráněné kulturní památky ČR.
Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Zabrušany
Slovanské opevněné hradiště z období 9.–12. století. Nachází se na ostrožne v nadmořské výšce 230 m n. m. nad obcí Zabrušany na Teplicku. Významné archeologické naleziště.
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.
voda - jezero, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Píšťany
Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Měrunice
Starou tvrz v Žichově vlastnili pravděpodobně vladykové ze Žichova, příslušníci nižší šlechty. Písemně jsou zmíněni v letech 1239 až 1251, dále roku 1341 a 1358. Stud ze Žichova byl dokonce norimberským purkrabím. Můžeme se domnívat, že jim tvrz patřila spolu s vesnicí.
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Postoloprty
Židovské ghetto vzniklo v Postoloprtech snad roku 1692 na východním okraji města. Tvořila ho jediná slepá ulice (dnes Mánesova), podél které stálo 11 domků, později synagoga, špitál a škola s rituální lázní (mikve). Po roce 1945 četné demolice.