Turistické cíle v okolí obce Radouň

Původní románský kostel z roku 1311 byl zbourán a v letech 1769–1774 postaven nový barokní kostel. Před hlavním vstupem ke kostelu socha sv. Jana Nepomuckého z 18. století.

Kaple vystavěná Hyacintem, hrabětem de Villani, rokonstruována hrabětem Pachtou roku 1730. V roce 1823 nechal Jakub Veith vybudovat rodinnou hrobku a přistavět věž.

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Kostel se v Račiněvsi poprvé připomíná roku 1371, současná podoba pochází z poslední čtvrtiny 15. století. Hranolová věž v ose západního průčelí přistavěna 1870. Obklopen bývalým hřbitovem, vzhledem k okolní zástavbě a minimálnímu využití téměř nepřístupný.

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Barokní kostel z r. 1732 v místě středověkého předchůdce, upravován r. 1861–2 (klenby). Neorientovaná stavba na půdorysu řeckého kříže s obdélnou lodí a bočními kaplemi, nízkou věží s cibulovitou bání a bohatě zdobeným průčelím s volutovým štítem. V interiéru mramorový znakový náhrobník z r. 1562.

Pseudogotický jednolodní kostelík, postavený v r. 1874 s využitím zdiva raně gotického hradištního kostela, připomínaného před r. 1217. Z gotické stavby se uchovala část zdiva na jižní straně a lomené okénko s kružbou.

Kostel sv. Jiří poprvé uváděn v r. 1293. V l. 1739–1740 přestavěn barokně nákladem Jana hraběte Kounice. V r. 1863 byla k průčelí přistavěna pseudorománská věž, která nahradila zchátralou dřevěnou zvonici. V r. 2003 zde byly obnoveny bohoslužby.

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.