Turistické cíle v okolí obce Počeplice

Barokní kostel byl postaven v l. 1738-41, snad architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou, který v té době realizoval přestavbu zámku Liběchov. Fresková výzdoba je dílem J. P. Molitora z r. 1741. Při severní straně kostela je hrobka Pachtů z Rájova. V 19. a 20. stol. byl kostel upravován.

Barokní kostel sv. Havla postaven v letech 1708–11 na místě staršího dřevěného kostela italským stavitelem N. Raimundim.

Kostel se v Medonosech připomíná poprvé roku 1352. Není jisté, zda stál v téže lokalitě jako dnes, raně gotická zazděná okénka presbytáře svědčí o vysoké pravděpodobnosti této domněnky. Barokní přestavba 1712. Obklopen hřbitovem.

Původně románský kostelík byl na přelomu 14. a 15. století výrazně přestavěn a zvětšen. Po třicetileté válce barokní úpravy. Výjimečný představitel václavské sakrální architektury ve venkovském prostředí.

Kostel původně postavený ve slohu románském byl v pol.15. st.přestavěn goticky a v pol.16. st. renesančně. Další úpravy v 17. a 18. století. V 19. st. panská oratoř zpřístupněna přímo ze zámku a tím se kostel stal zámeckým kostelem.

Barokní kostel z r. 1732 v místě středověkého předchůdce, upravován r. 1861–2 (klenby). Neorientovaná stavba na půdorysu řeckého kříže s obdélnou lodí a bočními kaplemi, nízkou věží s cibulovitou bání a bohatě zdobeným průčelím s volutovým štítem. V interiéru mramorový znakový náhrobník z r. 1562.

Původní gotický kostel sv. Jiljí se uvádí již v roce 1344. Přestavěn na přelomu 16. a 17. st. Zcela byl zničen požárem v r.1760. Roku 1762 vystavěn nový kostel v barokním stylu. Přestavba v druhé pol. 19.st. Začátkem 21.st. drobné opravy exteriéru.

Ruina původně románského kostela v dominantní poloze nad údolím Úštěckého potoka uprostřed veliké návsi kdysi bohaté zemědělské obce. Z původní stavby se zachovala zejména věž, ostatní části pocházejí z pozdějších stavebních etap.

Pseudogotický jednolodní kostelík, postavený v r. 1874 s využitím zdiva raně gotického hradištního kostela, připomínaného před r. 1217. Z gotické stavby se uchovala část zdiva na jižní straně a lomené okénko s kružbou.

Kostel z roku 1703, připisovaný Octaviánu Broggiovi, postavený mimo dnešní obec na nízké vyvýšenině nad levým břehem Labe. Po roce 1945 zchátral, v 90. letech 20. století obnoven.

Původně snad románsko-gotický kostel, připomínaný ve II. polovině 14. století, měl zřejmě staršího předchůdce. Barokní úpravy 1691, 1761. Věž přistavěna 1781, 1879 regotisace. Obklopen hřbitovem, v posledních letech opakovaně vykraden, bez využití.

Původně románský kostel sv. Linharta vystavěn v druhém desetiletí 13. stol. R. 1753 přestavěn barokně. Rekonstrukcemi a opravami prošel kostel v 19. století a pak roku 1943. Poslední oprava byla vykonána v devadesátých letech 20. stol.