Turistické cíle v okolí obce Malešov

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Barokní pískovcové sousoší z r. 1714 od F. Tollingera z Litoměřic. Na sloupu skupina Nejsvětější Trojice s obláčky a andílky, na nárožích postavy svatých, kolem balustráda s dalšími 13 plastikami na pilířích. Na čelní straně letopočet 1714.

Barokní morový sloup Nejsvětější Trojice (1735-7), vztyčen na připomínku požáru r. 1735. Nedávno zrekonstruován. Podstavec s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, křest Krista atp. Na vrcholu je sousoší Nejsvětější Trojice. Kolem kamenné zábradlí s balustrádou. Je v centru Hošťky, nám. Svobody.

Barokní morový sloup se sochou Panny Marie a dalšími sochami svatých je dílem sochaře A. F. Kitzingera, kameníka A. Walde a stavitele G. Broggia. Byl vytvořen v l. 1680-85 na odvrácení moru a jako poděkování za Boží ochranu. Od r. 1958 chráněná památka ČR. V průběhu staletí byl opakovaně opravován.

Vysoký kamenný sloup v těžišti roudnického Karlova náměstí nese sochu svatého Vavřince s roštem, na kterém byl upečen. Stavba z roku 1738 byla vztyčena jako poděkování za odvrácení morové epidemie.

Barokní sousoší svatého Benedikta na návsi, dílo sochaře Karla Josefa Hiernleho z roku 1745; návrh podstavce pochází od K. I. Dientzenhofera.

V horní části třebušínské návsi stojí sloup z roku 1726 s křížem na vrcholu. Na dobové poměry pozoruhodně nefigurativní řešení s bohatě členěným podstavcem a kompozitní hlavicí vlastního sloupu, na které je osazen jednoduchý kříž.

Tvrz za Vlků z Kvítkova koncem 16. stol. renesančně přestavěna. Stavební úpravy pokračovaly za Jana Baltazara Clary koncem 17.stol. a v první polovině 19. stol. za Veithů získal zámek klasicistní vzhled. V letech 1970–1976 došlo k jeho rekonstrukci.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Socha Krista Spasitele z roku 1842, dílo Františka Xavera Josefa Linna. Kvalitní kamenosochařská práce. Pískovcová postava Krista v mírně podživotní velikosti. Pravou rukou žehná a v levé ruce drží jablko s křížkem. Socha je významná kulturní památka, na seznamu chráněných památek od 3.5.1958.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1753. Ztvárněn v nadživotní velikosti. Oděn ve vojenském krunýři a suknici, přes rameno přehozen plášť. V ruce drží džber s vodou, u jeho nohy hoří dům. Patron hasičů a řemeslníků pracujících s ohněm. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní pískovcová socha sv. Floriana z roku 1736. Na podstavci jsou reliéfy českých světců – sv. Vojtěcha, sv. Prokopa a sv. Jana Nepomuckého.