Turistické cíle v okolí obce Keblice

Původně větrný mlýn byl roku 1869 přestavěn na lovecký zámeček ve formě umělé zříceniny, od konce 19. století do roku 1945 výletní restaurace. Poté opuštěn, řícení se stalo přirozeným. Dnes nad čerpací stanicí PHM u dálnice D8 ve směru do Prahy.

Zámek byl přestavěn za starší tvrze ve druhé pol. 17. stol. Janem, svobodným pánem de la Coronou. Před zámkem stojí kamenné barokní sochy sv. Jana Nepomuckého (1726) a sv. Donáta (1748).

Bývalý zájezdní hostinec je zařazen do vyspělé barokní městské architektury. Jednopatrová budova. Valbová střecha s členěným štítem a volutovými křídly. Otevřená klenutá předsíň, vedle ní brána se segmentovou římsou. Památkově chráněno od roku 1964.

Výrazná hospodářská budova vznikla v poslední čtvrtině 17. století jihovýchodně od vlastního zámku. Dnes slouží obchodním účelům. V ose severního průčelí je umístěn sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Komplex jednokřídlé zbrojnice a trojkřídlých dělostřeleckých kasáren vznikl v letech 1782–84. Zbrojnice nese jako jediný vojenský objekt Terezína ještě rokokové prvky. Od počátku 90. let 20. století oba objekty bez využití chátrají.

Bývalý železniční tunel (cca 300 m) vedl trať Rakouské severozápadní dráhy pod historickým centrem města. Důvodem pro jeho stavbu byla tehdejší hustá zástavba na pravém břehu Labe. Provozu přestal sloužit po přeložce trati roku 1958, dnes je využíván sklad a garáže.

Žernosecké či Píšťanské jezero vzniklo jako antropogenní jezero zatopením bývalé pískovny, resp. lomu na štěrkopísek po ukončení těžby v letech 1952–1977. Leží na Litoměřicku mezi obcemi Píšťany, Velké Žernoseky a Žalhostice na pravém břehu Labe a slouží převážně rekreaci.

Žernosecké (Píšťanské) jezero vzniklo v 50. - 60. letech zatopením (průsaky říční vody) býv. lomu na štěrkopísek. Rozloha přibl. 90 ha, na jezeře jsou tři ostrůvky a dva poloostrovy. Na severovýchodní straně je továrna na výrobu betonových prefabrikátů. Oblíbené rekreační místo s písčitými břehy.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

První zmínky o Židech v Libochovicích jsou z 2. pol. 16. stol. Po r. 1591 začali být Židé soustřeďováni na západním předměstí a v první pol. 17. stol. zde vznikl uzavřený sídelní okrsek. Zachovala se řada soukromých domů, obecní dům a základy mikve.

Židovský hřbitov z konce 18. století, nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1798. Obřadní síň je neorománská. V 21. století je hřbitov postupně opravován.

Hřbitov s dochovanými cennými renesančními a barokními náhrobky, nejstarší jsou z konce 16. století. Založen roku 1584. V roce 1846 rozšířen. Poslední pohřeb v roce 1939. Dnes postupně opravován.