Turistické cíle v okolí obce Kunratice

nebo vyberte

Kunratice

Liberecký kraj,  Liberec  (LI)
Nalezeno celkem 120 záznamů, 8 / 10 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 nová radnice
294.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Frýdlant
Budova z let 1893–96 podle projektu Franze von Neumann nahradila původní radnici, která od roku 1532 stávala v západní části hlavního frýdlantského náměstí. Ve zřejmé snaze vyrovnat se nedalekému Liberci vznikla stavba dodnes zcela neúměrného měřítka.
 Obří sud
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Lázně Libverda
Výletní restaurace Obří sud postavena r.1931 ve skutečném dřevěném sudu, později přistavěna další budova. Objekt slouží zejména lázeňským hostům z Lázní Libverda.
 Oldřichovský Špičák
724.0 m. n.m.
Jizerskohorské bučiny
příroda - strom, památný strom, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Oldřichov v Hájích
Oblast Oldřichovského Špičáku je nejzápadnější částí chráněných Jizerskohorských bučin, které byly r. 2021 zapsány na seznam přírodního dědictví UNESCO. Vrchol je dostupný po žluté značce buď z Frýdlantu nebo z opačné strany z obce Oldřichov v Hájích.
 Ořešník
800.0 m. n.m.
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Hejnice
Ořešník je jedním z vrcholů národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památka UNESCO. Na vrcholovém skalisku je zřízena vyhlídka se zábradlím. Své jméno prý dostal proto, že jeho svahy byly porostlé lískovými keři. Kříž zde v r. 1813 vztyčili františkáni.
 panský dům
307.0 m. n.m.
Srbská
ostatní - palác, dům, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Horní Řasnice
Jedno ze sídel leníků (manů) frýdlantského panství vzniklo nejpozději v 15. století v tehdejším Windischendorfu (později Wünschendorfu), dnes Srbské. Jeho nejvýznamnějším majitelem byl Georg von Döbschitz (1551–1632). Od konce 17. století v přímém majetku Gallasů, dnešní podoba z počátku 19. stol.
 Pohanské kameny
280.0 m. n.m.
příroda - skála, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Višňová
Nad obcí Višňová se nachází jediná zabezpečená skalní vyhlídka Frýdlantska, dnes přerostlá okolními stromy. Jde o seskupení mohutných balvanů z rumburské žuly, které dříve byly považovány za pohanské obětiště. Archeologické nálezy z eneolitu.
 pomník Hanse Kudlicha
318.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Bulovka
Pomník k jubileu vlády císaře Františka Josefa I. připomínal od 9. 6. 1924 památku Hanse Kudlicha, revolucionáře z roku 1848. Po roce 1945 se změnil v pomník obětem II. světové války, od roku 2006 opět Kudlichův.
 pomník Hanse Kudlicha
355.0 m. n.m.
pomník, památník, zachovalý, volně přístupno, Liberecký kraj, Dolní Řasnice
Pomník Hanse Kudlicha, autora návrhu na zrušení roboty r. 1848 zvaného osvoboditel sedláků, byl v Dolní Řasnici (Rückersdorfu) odhalen 27. 7. 1924. Na přírodní balvan byl osazen bronzový reliéf, shodný s pomníkem v nedaleké Bulovce. Pomník byl obnoven počátkem 21. století.
 radnice
298.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Chrastava
Chrastavská radnice prošla od svého vzniku v 16. století řadou úprav. Poslední velká rekonstrukce, provedená poč. 21. století, respektovala vnější novorenesanční fasády, rozšířila budovu do bývalého dvora a obnovila věžici.
 Raimund
Roimund
hrad, zřícenina, volně přístupno, Liberecký kraj, Bílý Kostel nad Nisou
Zřícenina hradu, vyst. Janem z Donína v l. 1342–1347. R. 1414 násilně převzat Janem z Vartemberka. Hrál důležitou roli ve válkách s lužickým Šestiměstím (jeho posádkou obsazen 1424–1430). Poničen snad r. 1431 husity; r. 1453 zmiň. jako pustý.
 rychta (dům č. p. 29)
365.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Dolní Řasnice
Původně snad renesanční objekt rychty a krčmy byl naposledy přestavěn kolem roku 1827. Po poválečné devastaci, při níž zanikla většina objektů v areálu, je postupně obnovován a spolu se sousední kovárnou funguje jako jádro budoucího skansenu.
 Scholzeho mlýn
340.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, nepřístupno, Liberecký kraj, Uhelná
Větrný mlýn postavil v letech 1842–1843 tesař a mlynář Josef Scholze. Mouku mlel mlýn do 70. let 19. století, v r. 1890 skončilo sejmutím křídel i šrotování. Poté sloužil mlýn jako seník. V 90. letech 20. stol. byla zchátralá budova obnovena jako rekreační objekt.