Turistické cíle v okolí obce Zdislava

Luterský farní kostel postavený v letech 1709–32 na svahu pod někdejším hradem a celestinským klášterem v Ojvíně (Oybin). Prostá stavba ve stylu saského protestantského baroka má originálně dochovaný interiér se dvěma řadami empor s malovaným zábradlím.

Zbytky historicky blíže nedoloženého, zřejmě pouze dřevěného hrádku či opevněného sídla, datovaného archeologickými nálezy do 2. pol. 13. a 14. stol. Dochovány příkopy a val, terén je částečně narušen výkopy a vodojemem z doby pobytu sovětské armády.

Zaniklý hrad pánů z Donína připomínán od 14. stol. V r. 1391 první písemná zmíňka o hradní kapli. V r. 1721 v areálu hradu postaven současný zámeček. Při archeologickém výzkumu r. 1928 odhaleny zbytky sklepů.

U místního hřbitova na pískovcovém skalisku hřbitovní kaple. Působí impozantně. Ke kapli vede do skály tesané schodiště. Stavba na obdélném půdorysu. Fasáda rozčleněna podpůrnými sloupy. Čelní strana má předsazený vstup. Jehlancovitá střecha krytá bobrovkou s hřebenáči. Ve vrcholu věžička s křížkem.

Po skončení druhé světové války vila přidělena náboženské obci Církve československé husitské. Následovala adaptace a rekonstrukce budovy. Patrová stavba ve tvaru písmene „L“. Součástí je hranolová věž. Stavba patří mezi památkově chráněné budovy od r. 1994.

Poustevna již v polovině 18. stol. Po zrušení dominikánského kláštera v Jablonném v Podještědí zde r. 1788 mniši Thomas a Valerián zbudovali roubenou poustevnu. Pod nejvyšší skálou kaple Božího hrobu a nad ní dřevěný kříž. Koncem 20. stol. poutní místo vyčištěno, zbudováno odpočinkové posezení, ke kříži schodiště.

Původní románský johanitský kostel z první třetiny 13. století. V letech 1485–1504 přestavěn na pozdně gotickou trojlodní halu, 1704–42 upraven barokně. Zničen při bombardování Žitavy r. 1757, s využitím starších konstrukcí nově postaven 1766–1837, v závěru za účasti K. F. Schinkela.

Litinový kříž s pozlaceným Kristem na kamenném podstavci. Pochází patrně z poč. 19. stol. Kříž zřídil domkář Franz Schaufler. Začátkem 21. stol. kříž ve velmi zanedbaném stavu, opraven r. 2007. Na kamenném fundamentu stojí dvoustupňový podstavec s nápisem. Kříž s korpusem Krista je litinový.

Zmínka o mimoňských sklepích je již z doby Bohuslava Balbína. Při hloubení sklepů bylo částečně využito i přírodních jeskyň. Od 18. stol. do r. 1919 sloužily jako pivovarské sklepy. Jeskyně jsou nepřístupné. Bývalé jeskyně a sklepy tvoří pěkné zákoutí téměř v centru města.

Na vrcholu Ještědu na místé vyhořelého hotelu z počátku 20.st. vystavěna v l. 1966-1973 moderní věž s restaurací, hotelem a telekomunikačním zařízením. Její tvar navazuje na kuželovitý vrchol hory a dodává mu elegantní aerodynamickou špičku

Národní přírodní rezervace Jezevčí vrch z r. 1987 chrání na rozloze 80 ha přirozený smíšený les, typický pro Lužické hory. Lesní porost tu tvoří především suťové lesy a květnaté bučiny, často pralesovitého charakteru. Přístupný je jen severovýchodní okraj rezervace po značené stezce.

Pozdně klasicistní budova s 56 m vysokou věží byla postavena v letech 1868–71 jako reálné gymnasium a pojmenována po tehdejším saském králi Johannovi. Na věži je umístěna měděná socha anděla z původní Tkalcovské brány (Webertor).