Turistické cíle v okolí obce Březová

Zřícenina skal. hradu. Přip. r. 1431 jako maj. Beneše z Vartemberka. R. 1453 zmiň. jako manské sídlo. Brzy poté zřejmě zanikl. R. 1760 zde zřízena poustevna, fungující do r. 1773. Hrad byl zal. na strmém pískovcovém suku, od něhož získal i své jméno.

Vyvřelý čedičový vrch Stříbrník, jehož vrchol je od r. 1968 přírodní památkou. Přístupný po odbočce z turistické stezky z Žibřidic. Místo dalekého kruhového rozhledu na Ralsko, Ještěd a prakticky celé Lužické hory.

Zámek postaven patrně před rokem 1565 a největšího rozmachu zažil za Vartenberků. V 17. století se po konfiskacích dostal do majetku Valdštejnů. Následně se panství Svijany dostalo do držby rodu Rohanů, kteří jej připojili k panství Sychrov.

Kníže Karel Alain z bretaňského rodu Rohanů přestavil r. 1822 starší zámek na zámek dvoupatrový, čtyřkřídlý s vnitřním nádvořím. Do dnešní novogotické podoby upraven v létech 1847–62 (tehdy přistavěny dvě věže).

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Barokní kamenná synagoga nahradila v Turnově starší dřevěnou stavbu z poloviny 17. století, zaniklou při požáru města roku 1707. Svému účelu sloužila do počátku II. světové války, po jejím skončení zde bylo skladiště. Obnovena v letech 2007–08.

První zmínka o Útěchovicích z roku 1322. Tvrz je bývalý panský statek. Datum založení tvrze není znám. Při průzkumu ruin zjištěno, že se dochovaly zbytky zdí původní gotické tvrze. Historický objekt není památkově chráněný.

Zřícenina gotického skalního hradu ze 13. stol., romanticky upravená. V 18. stol. se stala známým poutním místem. Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého.

Zřícenina skalního hradu založeného na poč. 14. stol., rozšířeného v 15. stol. Skalní byty, užívané až do r. 1900. Opuštěn v 18. stol.

Hrad z 2. poloviny 13. stol. V držení Markvarticů do 15. stol. R. 1504 hrad koupil Bartoloměj Hiršpergár. V r. 1563 přestavěn renesančně. V letech 1639–1645 těžce poškozen Švédy. Po r. 1714 účelově využíván a dochoval se v dobrém stavu. V r.1987 vyhořel.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.