Turistické cíle v okolí obce Hodkovice nad Mohelkou

Kříž pochází z roku 1873. Autorem je kameník Wenzel Hosak. Na kamenných stupních hranolový sokl. Na něm čtyřboký dřík s nástavcem pro osazení kříže. Pod římsou půlkruhově zaklenutá nika. Sloup původně vrcholil železným křížem s pozlaceným korpusem ukřižovaného Krista. V okolí kříže kamenné sloupky.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.

Kruhové tvrziště obklopené příkopem s pozůstatky valu na severní straně. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1586, ale zřejmě stála už ve 14. století. Dnes v areálu Ústavu sociální péče, který stojí na místě bývalého dvora.

Stavbu lázní dle projektu P. P. Branga financovala liberecká spořitelna jako připomínku 50. výročí vlády Františka Josefa I. v letech 1900–02. Po dokončení bazénu na Tržním náměstí a zejména po roce 1990 zchátraly, nyní (léto 2013) je dokončována obnova pro galerijní účely.

Lázně Kundratice vznikly jako součást městečka Osečná roku 1881. Lázeňskou léčebnu roce 1908 koupila obec. V roce 1933 lázně považovány za jedny z nejmodernějších u nás. Lázeňské domy Dalibor, Přemysl a Šárka. Dobré autobusové spojení s mnoha místy u nás.

Nejstarší vodoléčebný ústav v Čechách založen r. 1841 MuDr. A. Šlechtou u Hruboskalského skalního města. Z lázní se zachovala kolonáda a ubytovny Pramen a Zámeček, které i dnes slouží jako ubytovací zařízení.

Liberecký zámek vznikl postupným vývojem v 16. - 19. stol. z panského dvora na jihovýchodním okraji někdejšího poddanského městečka. Rezidenční funkci ztratil v 19. stol., od té doby vystřídal různé účely, dnes prázdný předmět majetkových spekulací.

Věž spolu s restaurací vznikla v letech 1900-01. Postupem času však stavba chátrala. V 60. letech prošla přestavbou. Později se zde pořádaly pravidelné diskotéky. Nakonec musel být objekt zcela uzavřen.

Rozhledna (32 m, 450 m n. m.), postavena 1900–1901 na objednávku libereckých radních (architekt J. Schmeissner, stavitel A. Horn). Věž je součástí objektu s velkým společenským sálem a restaurací. V 50. letech 20 stol. uzavřena, v l. 1995–1998 velká rekonstrukce. Od r. 1998 opět přístupná.

Původní gotická tvrz byla přestavěna renesančně zřejmě kolem roku 1600, na zámek barokně koncem 17. století. Dnes jsou v budově kanceláře zemědělského družstva, k zámku jsou přistavěny moderní provozní budovy.

R.1565 Karel z Vartenberka místo původní tvrze postavil renesanční zámek. Počátkem 18. stol. za Ferdinanda Ignáce Desfourse upraven barokně. Kolem r. 1810 František Zachariáš Römisch přestavěl empírově. Počátkem 20. stol. upraven secesně.

Hrabě Mikuláš Desfours r.1640 nechal na místě obytné budovy postavit barokní zámek. R.1834 koupil zámek továrník Ferdinand Unger a zřídil při něm pivovar. Zámek pseudorenesančně přestavěl.