Turistické cíle v okolí obce Liberec VI - Rochlice

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z poloviny 18. stol. Na pískovcovém stupni spočívá obdélný kamenný sokl. Dřík rozšířen ve spodní části o dvojici volut. Socha v podživotní velikosti. Kolem hlavy sv. Jana Nepomuckého svatozář. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha z roku 1747 před západním průčelím farního kostela. Od tradičních zobrazení patrona zpovědního tajemství a ochránce před pomluvami ji odlišuje zejména převrácený džber s vytékající vodou, na kterém stojí, a podstavec bohatě zdobený reliéfy.

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z konce 18. stol. Původně stávala v jižní části města. Po rekonstrukci v r. 2023 přemístěna k Domu s pečovatelskou službou u potoka Ještědka.

Jedno z mnoha klasických vyobrazení v baroku nejpopulárnějšího českého světce nechal roku 1767 pod svým domem osadit místní rychtář Johann Kaspar Krause. Rekonstruováno v letech 1901 a 1932, přečkalo poválečnou stagnaci obce. Po obou stranách vroubeno mohutnými lipami.

Socha sv. Máří Magdalény postavena r. 1762. Spodní část tvoří nízký hranolový sokl. Na něj navazuje dřík. Na čelní nice bosá ženská postava, snad sv. Rozálie. Na druhé straně asi sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi, nad nimi sv. Máří Magdaléna. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Budova jablonecké tělocvičny byla postavena mezi dubnem 1897 a 25. 9. 1898. Za 2. svět. války vojenská ubytovna, od 5. 5. 1946 v majetku Sokola do jeho rozehnání 20. 12. 1948. Rekonstrukce v letech 1973–1974, od r. 1994 znovu Sokol. Od r. 2001 postupná rekonstrukce.

Roubený patrový dům nechal postavit v letech 1771– 4 obchodník s plátnem Hans F. Scholz. Dům si uchoval rysy barokního slohu, např. mohutnou mansardovou valbovou střechu, nese dále stopy klasicismu a empíru. Dnes sídlo Správy CHKO Jizerské hory.

Před 100 lety opuštěný vápencový lom poblíž nádraží Křižany pohltila příroda. Od r. 2017 je areál zpřístupněn žlutě značenou okružní stezkou s odbočkami na tzv. Krásnou vyhlídku a k Loupežnické jeskyni. Zdevastovaná jeskyně není přístupná.

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pískovcové sousoší Nejsvětější Trojice pochází z r. 1865. Dřík s reliéfy sv. Jana Nepomuckého, sv. Floriána a sv. Václava ve výklencích. Klečící Bůh Otec má v rukách břevno kříže a na něm tělo Krista. U paty kříže holubice Ducha Svatého. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy pochází z roku 1714. Uprostřed pomníku se tyčí kříž s Kristem. Po stranách jsou postavy světců s železnými meči. Sochy umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.