Turistické cíle v okolí obce Polubný

Pomník v podobě nakupených balvanů s pamětní deskou, která připomínala výstup básníka Theodora Körnera na Smrk 16. 8. 1809, byl poničen po roce 1945. Do původní podoby upraven v souvislosti s výstavbou současné rozhledny a opatřen novou deskou s českým překladem nápisu.

Turistický pramen Labe je symbolicky upravené místo na Labské louce v Krkonoších. Tvoří ho kamenná skruž, kterou protéká voda, dlážděné okolí s lavičkami a kamenná zídka, na kterém jsou umístěny erby všech 28 měst, kterými Labe protéká.

Upravený pramen Lužické Nisy se nachází na rozhraní katastrálních území obce Nová Ves nad Nisou a města Smržovka a je dostupný po turisticky značené stezce. Po významnou část svého toku tvoří od konce 2. světové války státní hranici mezi Německem a Polskem.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

Sypaná hráz na Bílé Desné, plánovaná jako část soustavy přehrad na úbočích Jizerských hor, budované po povodni 1897. Krátce po dokončení se 18. 9. 1916 vinou nekvalitní stavby protrhla a způsobila největší katastrofu svého druhu v českých zemích.

Mohutná secesní budova radnice byla postavena v letech 1907–09 vysoko nad soutokem Kamenice a Desné ve východní části katastru Tanvaldu. Po sloučení se Šumburkem ji využívala německá armáda, městská správa se sem vrátila až po roce 1990.

Vrchovištní rašelinné louky s množstvím rašelinných jezírek byly vyhlášeny za Národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizerky. Zpřístupňuje je naučná stezka "Tři iseriny", vycházející z osady Jizerka, která je částí obce Kořenov.

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery tvoří protáhlé území při horním toku řeky, která zde v podstatné délce tvoří státní hranici s Polskem. Chráněny jsou klečové porosty, vrchoviště, podmáčené smrčiny, rašelinné louky, štěrkopísčité náplavy řeky a společenstva rostlin a živočichů.

Rodinná hrobka v podobě novorománsko-gotické kaple s kryptou, postavena v letech 1889–90 stavitelem Adolfem Bürgerem z Liberce pro Josefa Riedela, majitel desenských skláren. Po ukončení rekonstrukce by v ní měla být galerie.

Vila sklářského velkopodnikatele Josefa Riedla ml. postavena v letech 1893–1894 podle projektu jabloneckého architekta Arweda Thameruse. Zkonfiskována v r. 1945. Dnes mateřská škola, informační a kulturní středisko s knihovnou a malým muzeem.

Trojboké tvrziště (dle L. Svobody domnělé) vymezené na JV Hradeckým potokem, od JZ valem a ze severu hrází zaniklého rybníka, v jižní části obce, nedaleko č.p. 250. V r. 1371 se uvádí Jan z Roprachtic řečený z Valdštejna, v r. 1393 Hinc z Roprachtic a Přívlaku, v r. 1425 Jan z Roprachtic a Štěpánic.

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.