Turistické cíle v okolí obce Pěnčín

Lovecký zámeček, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou panského domu sklárny, založené zde v r. 1756. Rekonstruován mezi válkami díky kancléři Přemyslu Šámalovi. Dnes je zde hotel a restaurace Šámalova chata.

Budova postavená v letech 1888 - 1893 v novorenesančním stylu, podle projektu vídeňského architekta architekta Franz von Neumanna.

Budova radnice postavená v letech 1931 – 1933 ve stylu funkcionalismu. Je sídlem městského úřadu a jsou zde i různé obchody a pohostinství a kino. V letních měsících je pro veřejnost přístupná radniční věž.

Jeden ze tří objektů, obklopujících centrální křižovatku liberecké Cottage, postavený v letech 1898-1900 v eklektickém stylu. Spolu s museem vytváří unikátně dochovaný komplex veřejných staveb, financovaných tehdejší obchodní a živnostenskou komorou.

Rozhledna (20 m, 618 m n. m.) je součástí vyhlídkové restaurace. Vybudována a otevřena r. 1906 Richardem Felinghauerem. Po r. 1945 zde byl dětský domov. Později (60. léta 20. stol.) znovu restaurace, po r. 1989 běží majetkové spory a místo chátrá. Až po r. 1998 opravena a r. 2000 znovu otevřena.

Pískovcová jeskyně Postojna (zvaná též Amerika) byla osídlena a využívána jako útočiště již lidmi v době pravěku. Je jednou z největších jeskyní Českého ráje (téměř 300 m2, výška 2,5 m). Z jeskyně s velmi úzkým vchodem vedou další chodby, které se postupně zužují, jejich celková délka je 75 m.

Pramen Lužické Nisy poprvé uveden na mapě roku 1713 a na Müllerově mapě Čech jako Neisbronn. Snad již kolem roku 1850 bylo místo zviditelněno nápisem na kameni, jak uvádí starý popis maloskalského panství. V roce 1930 byl odhlen pomník pramene Nisy.

40 metrů hluboká soutěska Jizery, v r. 1990 vyhlášena Přírodní památka Galerie. Původně byla v nejužším místě široká jen něco přes metr. V r. 1870 ji nechal odstřelem skal rozšířit majitel semilské přádelny Schmidt. V r. 1909 byla soutěska zpřístupněna visutou lávkou, součást tzv. Riegrovy stezky.

Sypaná hráz na Bílé Desné, plánovaná jako část soustavy přehrad na úbočích Jizerských hor, budované po povodni 1897. Krátce po dokončení se 18. 9. 1916 vinou nekvalitní stavby protrhla a způsobila největší katastrofu svého druhu v českých zemích.

Postavena v letech 1526-1527. Původně raně renesanční v 1. pol. 17. stol. přestvěna v pozdně renesančním slohu a roku 1894 přestavěna novorenesančně. Zdobí ji původní erb se znakem města.

Mohutná secesní budova radnice byla postavena v letech 1907–09 vysoko nad soutokem Kamenice a Desné ve východní části katastru Tanvaldu. Po sloučení se Šumburkem ji využívala německá armáda, městská správa se sem vrátila až po roce 1990.