Turistické cíle v okolí obce Janov nad Nisou

Národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery tvoří protáhlé území při horním toku řeky, která zde v podstatné délce tvoří státní hranici s Polskem. Chráněny jsou klečové porosty, vrchoviště, podmáčené smrčiny, rašelinné louky, štěrkopísčité náplavy řeky a společenstva rostlin a živočichů.

19,5m vysoká věž je součástí komplexu restaurace a penzionu "V Trnčí". Místo je vhodné zejména k cykloturistickým výletům.

Rodinná hrobka v podobě novorománsko-gotické kaple s kryptou, postavena v letech 1889–90 stavitelem Adolfem Bürgerem z Liberce pro Josefa Riedela, majitel desenských skláren. Po ukončení rekonstrukce by v ní měla být galerie.

Vila sklářského velkopodnikatele Josefa Riedla ml. postavena v letech 1893–1894 podle projektu jabloneckého architekta Arweda Thameruse. Zkonfiskována v r. 1945. Dnes mateřská škola, informační a kulturní středisko s knihovnou a malým muzeem.

Vratislavice nad Nisou jsou od r. 1980 součástí Liberce a od r. 1991 městskou částí tohoto statutárního města. Rodný dům automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche (1875-1951) vlastní od r. 2011 společnost ŠKODA-AUTO, která tu r. 2016 zpřístupnila veřejnosti muzejní expozici.

Mlýn, který si pronajal od vrchnosti r. 1685 Mikuláš Fiedler. Řemeslo se dědilo v rodině nepřetržitě po dobu tři sta let, až do obd. 1941–45, kdy mlýn nuceně stál. Poté přišlo znárodňování. Po r. 1989 byl vrácen v restituci synovi posledního mlynáře ing. B. Novotnému, který mlýn postupně opravuje.

Rozlehlou novorenesanční stavbu podle projektu Gustava Sacherse si nechal postavit textilní magnát Franz Schmitt s využitím staršího panského dvora v údolí Ještědky v letech 1873–4. Od roku 1950 je zde domov důchodců, přístupný rozsáhlý park.

Z přechodů přes Jeřici v Chrastavě byly nejzajímavější dvě konstrukce z přelomu 19. a 20. stol.: silniční most se secesním dekorem pod farním kostelem (zničen povodní 2010) a lávka s horními obloukovými nosníky o několik set metrů po proudu od něj.

Název Skalákovna získal byt o dvou místnostech vytesaný ve skále počátkem 19. století na úpatí Mazovy či Hudcovy horky. Jeho název zpopularizovala spisovatelka Karolina Světlá svou povídkou Skalák z r. 1863.

Strážní hrad existoval v období 13.- počátek 14. stol. Z hradní skály (620 m) je rozhled na celé Frýdlantsko. Od r. 2021 je oblast Skalního hradu jako součást národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Sloupová barokní boží muka zvaná sloup sv. Jana. Pocházejí pravděpodobně ze 17. stol. Masivní kvadratický sokl a vysoký sloup s kaplicí. V kaplici se nachází soška sv. Jana Nepomuckého. Na vrcholu železný kříž. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek r. 1998.

Rozhledna Slovanka je nejstarší železnou rozhlednou u nás. Postavena 14.8.1887 Horským spolkem, jenž ji zakoupil na výstavě ve Vídni. Do 2. svět. války udržovaná, poté pozapomenuta a koncem 20. stol. v dezolátním stavu. Provedena kompletní rekonstrukce a dne 5.7. 2000 znovu otevřena.