Turistické cíle v okolí obce Hraničná

Jedno z mnoha klasických vyobrazení v baroku nejpopulárnějšího českého světce nechal roku 1767 pod svým domem osadit místní rychtář Johann Kaspar Krause. Rekonstruováno v letech 1901 a 1932, přečkalo poválečnou stagnaci obce. Po obou stranách vroubeno mohutnými lipami.

Socha sv. Máří Magdalény postavena r. 1762. Spodní část tvoří nízký hranolový sokl. Na něj navazuje dřík. Na čelní nice bosá ženská postava, snad sv. Rozálie. Na druhé straně asi sv. Antonín Paduánský a sv. František z Assisi, nad nimi sv. Máří Magdaléna. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Budova jablonecké tělocvičny byla postavena mezi dubnem 1897 a 25. 9. 1898. Za 2. svět. války vojenská ubytovna, od 5. 5. 1946 v majetku Sokola do jeho rozehnání 20. 12. 1948. Rekonstrukce v letech 1973–1974, od r. 1994 znovu Sokol. Od r. 2001 postupná rekonstrukce.

Roubený patrový dům nechal postavit v letech 1771– 4 obchodník s plátnem Hans F. Scholz. Dům si uchoval rysy barokního slohu, např. mohutnou mansardovou valbovou střechu, nese dále stopy klasicismu a empíru. Dnes sídlo Správy CHKO Jizerské hory.

Pískovcové sousoší nechal r. 1752 zhotovit místní mlynář. Spočívá na jednoduchém nízkém soklu. Na čelní straně dříku kartuše s nápisem. Na něm profilovaný nástavec se sousoším. Jde se o postavu Panny Marie a Ježíše Krista. Kvalitní barokní dílo. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Mariánské sousoší z r. 1710. Vedle Panny Marie na vysokém korintském sloupu tvoří sousoší šest dalších plastik – sv. Václav, Anděl strážce, sv. Vojtěch, sv. Prokop, sv. Jan Nepomucký a sv. Florián.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Vyhlídka nad Tanvaldem je poslední stavba z pěti rozhleden navržených mladými architekty z Liberce. Na břiše rozhledny se odráží žulové kameny, stromy a její okolí a má připomínat bob z nedaleké zaniklé bobové dráhy.

Funkcionalistická budova spořitelny a městského musea, vyprojektovaná architekty Freiwaldem a Böhmem, vyplnila roku 1936 východní část severní strany železnobrodského náměstí. Do její fasády bylo zapojeno průčelí roubeného domu Klemencovsko (1792).

V letech 1867–69 postavena v centru města budova radnice v neorenesančním stylu s hranolovitou věží. Sídlila zde i pošta a později okresní úřad. Od roku 1934 slouží jako městská knihovna, nejprve německá a od roku 1945 česká.

Rozhledna nesoucí jméno arcivévody Štěpána byla na vrcholu Hvězdy postavena ve dvou etapách: spodní část spolu se stavbou císařské Podkrkonošské silnice koncem 40. let 19. stol., horní část roku 1892.

Pozůstatky horské silnice, jež byla vybudována r. 1891. V r. 1958 byla poškozena povodněmi a v letech 1998–1999 byla opravena. Dnes je turistickou trasou využívanou v létě cyklisty a v zimě lyžaři.