Turistické cíle v okolí obce Hraničná

Ocelodřevěná rozhledna byla postavena v roce 2020 na Světlém vrchu nad obcí Albrechtice v Jizerských horách. Postavena byla k 350. výročí založení obce. Rozhledna má na výšku 21 m a na vyhlídkovou plošinu vede kovové točité schodiště.

Patrový kamenný železniční viadukt u obce Sychrov. Vede přes údolí říčky Mohelky. Oblouky ve dvou řadách, půlkruhové oblouky nad šesti níže položenými oblouky. Nejsou půlkruhové jako vrchní patro, ale stlačené. Viadukt 32 m vysoký, 11 m široký a 120 m dlouhý. Viadukt zakřivený.

Synagoga postavena v letech 1887–89 podle projektu K. Königa z Vídně. Vypálena byla nacisty za Křišťálové noci v r. 1938. Na konci 20. stol. byla na jejím místě vystavěna nová židovská modlitebna, sloužící též jako kulturní a společenské centrum.

Kamenná rozhledna na vrcholu Tanvaldského Špičáku vznikla v roce 1909. V roce 1910 byla obestavěna turistickou chatou.

Asi 15 metrů vysoká skalní vyhlídka Trniště se nachází na jizerském Vysokém hřebenu nad vsí Hraničná, částí obce Janov nad Nisou. Výhledu na Maxovský hřeben a Jablonec nad Nisou však brání poměrně vzrostlé stromy. Nedaleko je bývalá Hašlerova chata a studánka s křížovou cestou.

Bohatě zdobený sloup postavili v tehdejším Šumburku roku 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz (Hlaváč) nákladem zdejšího "zázračného doktora" Johanna Kittela. Dnes je nejzachovalejším objektem Kittelovska.

Tři hrázděné domky z let 1678–81, považovány za nejstarší dochované domy v Liberci. Sloužily zejména soukeníkům, v jednom z nich byla krčma "U Města Petrohradu". O jejich záchranu se v 70. letech 20. stol. zasloužila sousední SPŠ stavební.

Vodopád Velký Štolpich, zvaný také podle potoka Černý Štolpich, je soustava vodopádů, které dohromady překonávají skalní stěnu vysokou 30 m. Leží v bezprostřední blízkosti hranice největší části národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památky UNESCO.

Větrný mlýn horského typu z lomového kamene byl vybudován nejspíše r. 1830, ale v provozu byl jen krátce. Činnost ukončil ještě v 1. polovině 19. stol. a později byl upraven na byty. Nízká stavba je nyní užívána k soukromým rekreačním účelům.

Věž Hláska je mladší součástí městských hradeb z 80. l. 15. století. V 16. stol. sloužila jako městská šatlava. Na počátku 20. stol. byla spojena se secesní vilou zvanou Helenin zámeček.

Sídlo II. generace rodu von Liebieg v uměřeném antikisujícím stylu inspirovaném palladiánskou renesancí vzniklo 1871–2 přestavbou objektu v sousedství libereckého zámku. Majetkem rodiny do roku 1945, od následujícího roku do r. 2014 sídlem oblastní galerie, poté bez využití.

Sídlo textilního magnáta Theodora von Liebieg s prvky histor. slohů smíšenými se secesí vzniklo ve třech etapách v l. 1897–1904 podle projektů A. Bürgera, W. Moldheima a J. Schmeissnera. Po konfiskaci mateřská škola, dnes slouží reprezentaci města.