Turistické cíle v okolí obce Chbany

Pozůstatky unikátního vesnického židovského ghetta z počátku 18. století. Současné objekty vznikly scelováním původních miniaturních řadových domků. Ve dvoře zbytek soudobé synagogy, zdevastovaný hřbitov asi 1,5 km východně od vesnice.

Založen roku 1889, během II. sv. války téměř zničen nacisty. Zachováno pouze několik náhrobků z let 1895–1919 a obrubníky. Z márnice zůstaly zbytky obvodového zdiva. Obvodová zeď z červeného pískovce.

Hřbitov někdejší židovské obce v Širokých Třebčicích (viz heslo) se dnes nachází na katastru sousední obce Mory, nad levým břehem potoka, který mezi oběma vesnicemi teče. Hřbitov se snad užíval do konce 30. let 20. století, dnes zarostlé zbytky.

Židovský hřbitov v Podbořanském Rohozci byl založen pro početnou komunitu v roce 1856 a pohřbívalo se zde až do roku 1931. Za druhé světové války byl zdevastován a dnes stále chátrá.

Židovský hřbitov v Údlicích byl postaven roku 1864 jako náhrada starého, pocházejícího ze 16. století. Byl poničen nacisty za války. Je ohrazen zdí a nalézá se zde zdevastovaný památník obětí pochodu smrti, pohřbených v hromadném hrobě.

Židé žili v Měcholupech od poloviny 16. století a osídlení pokračovalo až II. světové války. Hřbitov si založili v roce 1857 jižně od obce na kopci. Byl zdevastován nacisty, dochováno cca 30 stél z let 1890-1928 a zbytky márnice. Dnes je v katastrofálním stavu zarostlý náletovými dřevinami.

Židovský hřbitov založený r. 1837 pro pohřbívání zemřelých z Čeradic, Libočan a Žatce. Zachovalo se 17 náhrobků, nejstarší z roku 1850. Pohřbívalo se zde do zrušení čeradické židovské obce r. 1875. R. 1938 zdemolován, po r. 1945 rozebírán. Hřbitov, jehož součástí byla i márnice, je dnes zničený.

Hřbitov z pol. 18. století. Za II. světové války téměř zničen, dnes neupravený a zarostlý keři. Dochovalo se cca 100 náhrobků, řada z nich je z místního červeného pískovce.

Židovský hřbitov v Žatci byl založen v roce 1869, o jedenáct později zde měl obydlí hrobník a v roce 1902 stála márnice. Za války nacisté hřbitov téměř zničili a komunisté jej neudržovali.

Zaniklá okrouhlá tvrz obklopená vodním příkopem v Žiželicích stála v ohybu údolí říčky Hutné. Ačkoli stála pravděpodobně dříve, první zmínka o ní pochází z roku 1615. Roku 1623 je již uváděna jako pustá a dnes je tvrziště téměř zničeno koupalištěm a hřištěm.

Hranolová, zděná, patrová zvonice z lomového kamene, se zbytky omítky. Na jižní straně naleznete sluneční hodiny, na východní těsně pod hlavní římsou ciferník mechanických hodin. Množství závěsů elektrického vedení na třech stranách stavby dává tušit zda v ní nebyla umístěna transformační stanice.

Součástí zdevastovaného kostelního areálu v Kněžicích u Podbořan je i hranolová polodřevěná zvonice. Přízemí je vystavěno z místní opuky, patro je obedněné, stanová střecha byla kryta taškami. Zvonice je vzhledem ke svému stavu i přístupnosti dřevěných částí existenčně ohrožena.