Turistické cíle v okolí obce Vilémov

nebo vyberte

Vilémov

Ústecký kraj,  Chomutov  (CV)
Nalezeno celkem 204 záznamů, 9 / 17 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 kostel sv. Štěpána
325.0 m. n.m.
Mladějov
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Chotěbudice
Zřícenina kostela, postaveného v gotickém stavebním stylu v 2. pol. 13. stol. Patrně v 18. stol. byl kostel barokně přestavěn. Od r. 1945 chátrá (ještě v 70. letech 20 stol. měl střechu a zbytky vnitřního zařízení). Kostel obklopuje funkční hřbitov.
 kostel sv. Václava
Reitschowes
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Ústecký kraj, Radíčeves
Kostel sv. Václava v Radičevsi byl původně postaven jako gotický, ale dnes má barokní podobu. Jednolodní stavba má pětiboký závěr s opěráky a hranolovou věž v západním čele. Vnitřní zařízení pochází z 18. století. Vnitřní strana jižní hřbitovní zdi obsahuje několik klasicistních náhrobků.
 kostel sv. Vavřince
310.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Želina
Původně románský kostelík, rozšířený a přestavovaný v 15. a 18. století. Stojí nad údolím Ohře severozápadně pod obcí. Po požáru roku 1961 měl být demolován, k čemuž naštěstí nedošlo.
 kostel sv. Vavřince
250.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Hořetice
Původně gotický kostel, přestavěný a prodloužený k západu roku 1689. Od roku 1945 opuštěn, dnes propadlá většina stropu, chybí část krytiny, veškeré vnitřní zařízení zničeno. Do závěrové stěny proraženy nové dveře. Bývalý hřbitov zcela zdevastován.
 kostel sv. Vavřince
300.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Podlesice
Před r. 1375 doložen jako gotický, barokně přestavěn r. 1701, upravován i později. Obklopen bývalým hřbitovem, kolem něhož 16 památných lip. Jednolodní s odsazeným presbytářem a mohutnou, původně obrannou věží z počátku 16. stol., v podvěží zbytek gotické klenby.
 kostel sv. Víta
270.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Libědice
Kostel z let 1682–94, zřejmě s využitím starších konstrukcí. Jednolodní, s mohutnou věží v ose západního průčelí. Obklopen funkčním hřbitovem, východně od něj kaple Olivetské hory (1725), severně fara (1759). Dominanta širokého okolí.
 kostel sv. Vojtěcha
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Běsno
Kostel sv. Vojtěcha je původně gotický z doby kolem roku 1300, ve 14. století uváděn jako farní. Barokně byl přestavěn v letech 1701 a 1788. Dnes má vytlučená okna a chátrá. Kostel je obdélný s pravoúhlým závěrem a sakristií na severní a hranolovou věží na jižní straně.
 kostel sv. Vojtěcha
290.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Račetice
Na návsi v Račeticích stojí drobný rokokový kostelík sv. Vojtěcha z r. 1770, připomínající spíše kapli. Má postavení filiálního kostela ve farnosti Libědice, avšak pravidelné bohoslužby se zde nekonají.
 kostel Všech svatých
215.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Libočany
Na místě starší stavby vznikl v letech 1749–69 velký rokokový kostel s bohatým vnějším dekorem a vnitřním zařízením, bezprostředně následovaný farou zámeckého typu. V současné době prochází rekonstrukcí.
 Kozí hrady, Kozihrady
379.0 m. n.m.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Kryry
Zaniklý hrad z počátku 14. století postavený pány z Ervěnice. Byl však zničen již v 15. století za křižácké výpravy proti Žatci. Na místě bývalých základů věže stojí dnes rozhledna.
 Krásný Dvůr
300.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Krásný Dvůr
Původní mohutnou renesanční tvrz nechal v letech 1720-1724 F. J. Černín přestavět na trojkřídlý barokní zámek. Okolo anglický park s řadou romantických staveb. V roce 1945 se stal zámek vlastnictvím státu.
 Křečov
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Podbořanský Rohozec
Zříceniny malého hradu, doloženého k r. 1338 za rytíře Racka. R. 1421 dobyt křižáky, po r. 1482 upraven Vřesovci, r. 1543 uváděn jako pustý. Dochováno zarostlé předhradí s příkopy a malé čtvercové jádro se zbytky zdiva brány, hradeb a obytné věže.