Turistické cíle v okolí obce Jetřichovice

Kaplička postavena v 1. pol. 19. stol. Je obdélného tvaru, zděná, omítnutá, půlkruhově zaklenutá. Vchod ve štukovém portálu s pilastry. Uvnitř dřevěná lidová plastika sv. Jana Nepomuckého. Kaple představuje hodnotnou sakrální architekturu. Zapsána v státním seznamu kulturních památek.

Kašna z let 1567–1568 je dílem kamenického mistra Ondřeje ze Sušice a byla původně součástí tehdejšího systému zásobování města Tábora vodou. Obnovena byla v roce 1848. Na sloupku s korintskou hlavicí je plastika rytíře s městským znakem a praporem.

Barokní poutní komplex byl založen kolem r. 1700 a stavěl se téměř 30 let v místě bývalého gotického kostelíka. Součástí je kostel, klášter, kaple. K místu vede křížová cesta.

Klášterní kostel, chlouba bývalého konventu bosých augustiniánů, z let 1642 – 1666. Na stavbě se podílel architekt Antonio de Alferi, Ital žijící v Praze. I dnes můžeme obdivovat valutový štít, se sochami sv. Augustina a jeho matky sv. Moniky.

Klášter založen r. 1627, klášterní kostel r. 1629. Přestavěn mezi lety 1766–71, zanikl v roce 1950. Poté sídlo úřadů a výrobního závodu. Klášter vlastnil vzácnou knihovnu zničenou v r. 1950. Dnes patří znovu františkánům.

Renesanční zámek Vojkovských z Milhostic z poč. 17. stol. přestavěný kol. r. 1730 barokně a v 19. st. novogoticky. Obdélná dvoupatrová budova s trojúhelnými štíty má v severním průčelí mělký rizalit, v jižním balkon a věžičku s barokní cibulí.

Renesanční zámek byl postaven v 17. století. na místě straší tvrze ze 14. století. Dnešní podobu většinou patrové, v podstatě dvoukřídlé, částečně přízemní stavby nepravidelného půdorysu získal při opravách roku 1950.

Poutní kostel byl postaven jako část celého sakrálního areálu v l. 1730–1733 na popud opata Mariana Hermanna. R. 1733 sem byl slavnostně umístěn gotický obraz Panny Marie Sepekovské a kostel byl vysvěcen. Interiér vyzdoben freskami (P. Siard Nosecký). V l. 1733–67 byl přistavěn ambit se 4 kaplemi.

Významná románská stavba, postavená ve dvou obdobích. Západní část je z 11. století, východní část ze 13. století. Loď upravena a zaklenuta v 16. století. Sakristie přistavěna 1757, věž upravena 1773.

Původně románský kostel z 2. poloviny 12. století. Pozdně renesanční presbytář byl zaklenut v roce 1603 a věž zvýšena pseudorománským patrem. Zachovala se románská loď s emporou i spodní část věže.

Barokní hřbitovní kostel byl postaven v l.1732–35 na místě gotické františkánské kaple. V interiéru renesančně-barokní dřevěný epitaf z r. 1607, pololidová malba ve stylu sedlčanských kancionálů a Madona ze 17. stol.