Turistické cíle v okolí obce Klášterec nad Ohří

Sousoší Nejsvětější Trojice stávalo od roku 1714 u farního kostela Panny Marie v Přísečnici. V rámci její likvidace bylo roku 1972 přeneseno východně od presbytáře kostela Všech svatých ve Vejprtech a je tak jednou z několika připomínek zaniklého města.

Budova špýcharu (původně pivovaru) z 2. poloviny 17. století, upravená 1724. Na obou štítech niky se sochami (1725) z dílny Jana Adama Dietze. Dnes slouží jako skladiště distributorů stavebních materiálů.

Porcelánka založena 1793 J. N. Weberem. V letech 1805–1945 v majetku Thunů, většinu doby ji provozovali ve vlastní režii. Po stavbě nového závodu v 60. letech opuštěna, rozdělena průtahem silnice I/13, výrobní část demolována počátkem 90. let, zbytek objektu zbořen r. 2001.

První novodobá kadaňská synagoga – označovaná jako stará – vznikla r. 1888 úpravou bašty, dnes domu čp.187. Brzo však byla upravena k obytným účelům, kterým slouží dodnes. Nová novorománská synagoga z r. 1890 byla vypálena za křišťálové noci 9.–10.11.1938, trosky byly později beze stopy odstraněny.

Původně dědičná štola vyražená od jižního úpatí Mědníku sloužila později vzhledem k minimální potřebě odvodňování přímo k těžbě rud, používaných především k výrobě modré a zelené skalice. Težba zastavena r. 1840. Veřejnosti zpřístupněna v l. 1910–14, r. 1994 a 2007. V současnosti není přístupná.

Štola je hornickým dílem v Měděném vrchu, kde se cca od 10. stol. těžila měděná ruda. Nejpozději r. 1800 byla štola vytěžená. R. 2010 bylo založeno OS Historické rudné doly Mědník, usilující o zpřístupnění štoly, zapsání oblasti na seznam UNESCO atp. Ve štole objeveny vzácné stopy tzv. "krušení".

Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.

Chátrající a ve zříceninu se měnící tvrz, která spolu se dvorem nahradila kolem r. 1560 hrad Šumburk. Osada vzniklá kolem dvora ve 20. století úplně zanikla a stejný osud hrozí i posledním zbytkům dvora a tvrze.

Původní vyhlídkový altán na nejjižnějším vrcholu pásma kopců na západním okraji města byl při obnově roku 2003 doplněn vyhlídkovou věží. Původní název vychází z polohy nad františkánským klášterem.

Železobetonový objekt třídírny hnědouhelného dolu, postavený roku 1920. Vzhledem ke krátkosti fungování (do 1927) dochován beze změn. Technologie demontována po zastavení provozu, objekt volně přístupný na vlastní nebezpečí.

Přírodní rezervace na náhorní plošině na vrcholu čedičové hory ve výšce 592 m n.m. s výhledem do širokého okolí Doupovských a Krušných hor.

Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.