Turistické cíle v okolí obce Rumburk

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Kamenná část někdejšího větrného mlýnu holandského typu, postaveného kolem roku 1870. Po roce 1945 zchátral do stavu ruiny obvodových zdí, od roku 1975 postupně upravován na obytný dům. Tomuto účelu slouží dodnes.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Přehrada z let 1912-1926 na Chřibské Kamenici pův. určena k ochraně před povodněmi a rekreaci, od r. 1977 změněna na rezervoár pitné vody. Proto její břehy včetně hráze leží v ochranném pásmu a nejsou přístupné. Hráz o délce 190 m a výšce 21 m vytváří jezero o délce 1 km a hloubce až 20 m.

Dřevěná rozhledna vysoká 37 m. Má 10 pater se 173 železnými schody. Rozhledna byla vystavena v roce 2000. Z vrcholu je vidět na velkou část Českého i Saského Švýcarska (např. Königstein, Tanečnice, Jedlová, Vlčí hora, Růžový vrch).

Velký patrový klasicistní dům čp. 14, nazývaný zámkem či zámečkem, byl podle data na vstupním portále postaven roku 1807. Sloužil snad jako venkovské sídlo některého z průmyslových podnikatelů z okolních měst. Později se stal součástí továrního areálu.

Zámecký pivovar ve Šluknově fungoval v letech 1512–1977. Dosud stojí zchátralá sladovna, zbylé budovy směrem k zámku zanikly v 90. letech 20. století.

Čedičový Zlatý vrch vznikl ve třech fázích vulkanické činnosti. Postupně tak vzniklo lávové jezero, jehož tuhnutím pomalým a stejnoměrným ochlazováním se vytvořily pravidelné pěti až šestiboké štíhlé sloupce. Sloupce jsou téměř svislé.