Turistické cíle v okolí obce Tomášov

Socha lva od Klementa Grundiga postavená u příležitosti 60. výročí vlády Františka Josefa I. odhalená roku 1908. Původní bronzové desky se jmény padlých ve válce rakousko-pruské v roce 1866 umístěné na kamenném soklu byly vandaly znehodnoceny.

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.

Chatrč z dubové kůry z r. 1826, která původně sloužila jako výčep, byla v r. 1881 přestavěna na zámeček Sokolí hnízdo šlechtickým rodem Clary - Aldrigenů. Dodnes dochovány interiéry zámečku.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku na vrcholu Studence severovýchodně od České Kamenice. Po téměř totální devastaci proběhla v letech 2007–2009 úplná obnova spojená s částečnou obměnou prvků konstrukce. Od června 2009 opět volně přístupná.

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.

Zděná rozhledna na příhraničním vrchu Tanečnice byla postavena r. 1905. Původně nesla název Bismarckova věž. Je turisticky dostupná ze tří směrů a přístupná v otevírací době. Poskytuje daleký výhled. V sousedství je občerstvení Koliba.

Podoby trpaslíků vytesali do skály při silnici mezi Jetřichovicemi a Rynarticemi místní usedlíci Vaterovi kolem r. 1870. Po r. 1945 reliéfy zarostly mechem, po r. 1989 byly očištěny a znovu nabarveny.

Vyhlídkové místo na krajinu Českého Švýcarska, je pojmenováno po matce majitele panství – Vilemíně Kinské. V 19. století na skále stál a k vyhlídkovým účelům sloužil altán.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Přehrada z let 1912-1926 na Chřibské Kamenici pův. určena k ochraně před povodněmi a rekreaci, od r. 1977 změněna na rezervoár pitné vody. Proto její břehy včetně hráze leží v ochranném pásmu a nejsou přístupné. Hráz o délce 190 m a výšce 21 m vytváří jezero o délce 1 km a hloubce až 20 m.