Turistické cíle v okolí obce Dobrná

Pomník T. G. Masaryka byl vytvořen patrně ve 30. l. 20. stol. V obd. německé okupace byl odstraněn, k jeho slavnostnímu znovuodhalení došlo 19.5.1946. Po únoru r. 1948 byl z pomníku odstraněn reliéf T.G.M. Z iniciativy místních občanů byl pomník obnoven a v říjnu r. 2008 znovu slavnostně odhalen.

Největší přirozená skalní brána na našem kontinentu. Je výsledkem milióny let trvajícího zvětrávání v méně odolné části skalního masívu, tvořeného kvádrovými pískovci turonského stáří. Rozpětí oblouku u dna 26,5 m, výška otvoru 16 m. Přístupné jsou skalní vyhlídky v bezprostředním okolí.

Pseudogotická budova radnice byla postavena roku 1872 na místě radnice původní, která byla zbourána. V současnosti jako městský úřad slouží budova jiná.

Jediná na původním místě zachovaná konstrukce řetězového mostu na území ČR z let 1829-1831 o délce téměř 30 metrů. V jejím sousedství tunýlek v zámecké skále z let 1808-1810, usnadňující přístup z centra města do zrekonstruované jižní zahrady pod zámkem.

Riedlova jeskyně u vsi Dolní Prysk není přírodního původu, nýbrž jde o pozůstatek středověkého nebo raně novověkého dolování. Jako důlní dílo není přístupná a žije v ní několik druhů netopýrů. Vede k ní z Dolního Prysku modrá značka a značení Riedlova okruhu.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Výšina nad východním okrajem obce Růžová (405 m n. m.) v minulosti využívaná ke strážení kraje. Na vrcholu kříž z roku 1809 a od roku 2018 betonová rozhledna, umožňující kruhový výhled do širokého okolí.

Větrný mlýn holandského typu stojící na vrchu Petřín postavený v r. 1844 plnil svoji fukci až do roku 1945, kdy po odsunu Němců zůstal opuštěn a chátral. V roce 1964 byl koupen soukromou osobou a budova slouží jako penzion s restaurací.

Nejvyšší hora národního parku České Švýcarsko (619 m nad mořem) dominuje náhorní planině mezi Labem a Kamenicí. Od roku 1880 zde stály postupně tři dřevěné rozhledny a chata, dnes jen základy. V bezlistém období dílčí rozhledy.

Jednoduchý lovecký zámek spojený s hospodářskými budovami, postaven nejpozději r. 1748 Filipem Josefem Kinským na pozemcích původního českokamenického dvora (doložen už v 15. století). Později ve správě Státních lesů, dnes hotel.

Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.

Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.