Turistické cíle v okolí obce Malá Bukovina

Barokní kostel na severním předměstí hrazeného města z let 1706–10 nahradil původní svatyni z roku 1381, stojící vedle něj. Věž postavena 1873. Obklopen bývalým hlavním městským hřbitovem (do 1885), z něhož zachována jedna hrobka a torsa náhrobků.

Pravděpodobně původně barokní kostel, upravený v novorománském stylu v 19. století. Stojí na návrší nad někdejší hornickou obcí (těžba stříbra) uprostřed zanedbaného hřbitova. Nedávno opraven.

Rozměrná orientovaná stavba kostela uzavírá severní stranu náměstí na severním okraji města. Barokní stavba vznikla v první čtvrtině 18. století, přiléhá k ní již nepoužívaný hřbitov s honosnými náhrobky. Kostel vyniká zachovalou vnitřní výzdobou.

Významné mariánské poutní místo založil roku 1684 Julius Sasko-Lauenburský, stavbu dokončila roku 1723 jeho dcera Anna Marie Toskánská. Stavba kolem dvou nádvoří zahrnuje kostel, zvonici, arciděkanství, tříramenný ambit se sedmi kaplemi a hřbitov.

Nejsevernější kostel na levém břehu Labe v Čechách vznikl r. 1747 v plavecké a dřevařské vsi Dolní Grunt (nyní Dolní Žleb) jako dřevěný. Dnešní podobu získal r. 1830, po r. 1945 zchátral. V posledních letech provedeny první zajišťovací opravy díky občanskému sdružení. Přístupný i při noci kostelů.

Původně pozdně renesanční kostel byl v Jiřetíně postaven v letech 1590–1611. Pozdně barokní úpravy proběhly na přelomu 18. a 19. století. Jihovýchodně od kostela velká barokní fara, na ploše náměstí několik barokních soch.

Barokní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v druhé pol. 18. století na místě kaple, pocházející z let 1716 – 1718. Ve štítě na západním průčelí nika se sousoším Nejsvětější Trojice. U kostela hřbitov s pseudogotickou hrobní kaplí.

Venkovský kostelík v Hostíkovicích u Holan na pískovcovém pahorku, obklopený nepoužívaným hřbitovem. Stavba z přelomu 13. a 14. stol., původně zasvěcená sv. Kateřině. Při přestavbě 1839 změněn tvar většiny oken, přistavěna sakristie a předsíň.

Kostel Povýšení sv. Kříže založen roku 1788 podle návrhu T. Grubera. Krátce na to vyhořel a roku 1798 byl postaven znovu. Zajímavostí je u jižního vchodu zazděný klenební svorník s reliéfem, známým pod názvem Levínský kocour.

Kostel v Mistrovicích pochází z r. 1844. Jednolodní stavba v klasicistním provedení, na západním průčelí věž. Vnitřní vybavení z doby vzniku kostela. Při severní straně sakristie. Průčelí členěno. Loď s valenou klenbou s lunetami. Kazatelna pozdně barokní. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2001.

Barokní kostel z let 1687–1691 na půdorysu rovnoramenného kříže se soudobým vybavením, fresky od Josefa Kramolína. Na jižní straně v 18. stol. přistavěna kaple Panny Marie Sněžné. Kostel spojen se zámkem krytou chodbou na pilířových arkádách. V kryptě uloženy ostatky rodu Thunů.

Původně gotický jednolodní kostel s mírně šířkově a výškově odsazeným presbytářem orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Poprvé připomínán 1363, kolem roku 1550 přestavěn, 1936 přistavěna západní předsíň.