Turistické cíle v okolí obce Františkov nad Ploučnicí

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.

Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha.

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.

Jednolodní orientovaný kostel s věží nad presbytářem byl postaven v letech 1929–30. Jedná se o ukázku historisující meziválečné architektury, hojně zastoupené v někdejších německy mluvících oblastech Čech, Moravy a Slezska

Evangelická modlitebna z let 1927–28 ve stylu doznívající tzv. reformované architektury pro luterskou evangelickou církev na západním okraji městského parku. Od roku 1947 ve správě Církve československé husitské.

Evangelický kostel v Podmoklech byl postaven v l. 1881-1884 (návrh G. L. Moeckel, stavitel W. Nickel). Na vybudování kostela měl významnou zásluhu průmyslník Franz Jordan. Eklektický kostel v novogotickém a novorománském stavebním stylu. Po roce 2000 prošel kostel celkovou rekonstrukcí.

Zbytky skalního hradu z 1. poloviny 14. století postaveného pravěpodobně hejtmanem Nice Hokakerem. Při obležení byl prý silně poškozen, ale nebyl dobyl. Poslední zprávy jsou z roku 1457, kdy byl ještě obydlen.

Velká barokní fara zámeckého typu z poloviny 18. století. Přízemí klenuté, v prvním patře malované stropy a kachlová okna z první poloviny 19. století. Po roce 1945 sídlo MNV, dnes soukromý majetek.

Hrad z konce 13. až poloviny 15. stol. založili patrně Michalovicové na ochranu lužické cesty. Od r. 1406 patřil Berkům. V polovině 15. stol. hrad zaniká. Zachovaly se zbytky hradby pod vrcholem.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.