Turistické cíle v okolí obce Horní Habartice

nebo vyberte

Horní Habartice

Ústecký kraj,  Děčín  (DC)
Nalezeno celkem 225 záznamů, 14 / 19 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 řetězová lávka
140.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín
Jediná na původním místě zachovaná konstrukce řetězového mostu na území ČR z let 1829-1831 o délce téměř 30 metrů. V jejím sousedství tunýlek v zámecké skále z let 1808-1810, usnadňující přístup z centra města do zrekonstruované jižní zahrady pod zámkem.
 Riedlova jeskyně
390.0 m. n.m.
příroda - jeskyně, zachovalý, příležitostně, Liberecký kraj, Dolní Prysk
Riedlova jeskyně u vsi Dolní Prysk není přírodního původu, nýbrž jde o pozůstatek středověkého nebo raně novověkého dolování. Jako důlní dílo není přístupná a žije v ní několik druhů netopýrů. Vede k ní z Dolního Prysku modrá značka a značení Riedlova okruhu.
 Rudolfův kámen
484.0 m. n.m.
Vysoký kámen, Ostroh
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jetřichovice
Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.
 Růženka
405.0 m. n.m.
Pastevní vrch
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Růžová
Výšina nad východním okrajem obce Růžová (405 m n. m.) v minulosti využívaná ke strážení kraje. Na vrcholu kříž z roku 1809 a od roku 2018 betonová rozhledna, umožňující kruhový výhled do širokého okolí.
 Růžová
350.0 m. n.m.
mlýn - větrný, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Růžová
Větrný mlýn holandského typu stojící na vrchu Petřín postavený v r. 1844 plnil svoji fukci až do roku 1945, kdy po odsunu Němců zůstal opuštěn a chátral. V roce 1964 byl koupen soukromou osobou a budova slouží jako penzion s restaurací.
 Růžovský vrch
619.0 m. n.m.
národní přírodní rezervace
příroda - vrch, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Růžová
Nejvyšší hora národního parku České Švýcarsko (619 m nad mořem) dominuje náhorní planině mezi Labem a Kamenicí. Od roku 1880 zde stály postupně tři dřevěné rozhledny a chata, dnes jen základy. V bezlistém období dílčí rozhledy.
 Rynartice
zámek - lovecký, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Jetřichovice
Jednoduchý lovecký zámek spojený s hospodářskými budovami, postaven nejpozději r. 1748 Filipem Josefem Kinským na pozemcích původního českokamenického dvora (doložen už v 15. století). Později ve správě Státních lesů, dnes hotel.
 Salhausenovský dům
340.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Česká Kamenice
Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.
 šatlava, věznice
267.0 m. n.m.
technická památka, zachovalý, v návštěvních hodinách, Liberecký kraj, Česká Lípa
Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.
 Šauenštejn
360.0 m. n.m.
Loupežný zámek, Loupežnický hrad, Šaunštejn
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Vysoká Lípa
Sklaní hrad z průběhu 14. století. V majetku Berků z Dubé jako součást vildštejnského panství. Několikrát bezúspěšně obléhán. Zanikl v druhé polovině 15. století. Po třicetileté válce sídlo švédských zběhů a lupičů, proto Loupežný zámek.
 Schönfeldovský dům
ostatní, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Benešov nad Ploučnicí
Objekt ze 16. století, přestavěný roku 1615, uzavírá soubor renesančních zámků, domů a kostela. Zevně pozoruhodný panelovaný západní štít, tesaná ostění oken v patře. Sklepy, přízemí a schodiště do patra klenuté, patro plochostropé. Dnes soukromé obydlí.
 Skalní hřib, Magnetovec
500.0 m. n.m.
Suletice
příroda, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Homole u Panny
8 m vysoká vypreparovaná část lávového příkrovu ve tvaru hřibu vzniklá nestejnoměrným zvětráváním bazanitu, je tvořena dvěma výlevy – spodní je pórovitější a více zvětralý (tenká „noha hřibu“), na které sedí mohutná horní část – široký „klobouk“.