Turistické cíle v okolí obce Líska

Barokní mariánský sloup uprostřed čtvercové části náměstí Míru, pravděpodobně z roku 1742, se čtyřmi sochami světců a čtyřmi reliéfy s mariánskými motivy na soklu. Na vrcholu socha Immaculaty.

Mariánský sloup na hranolovém soklu s výjevy Kristova utrpení, který vyrůstá na čtyřech sloupcích. Postaven roku 1701 severně od kostela, přežil bez významnější úhony poválečnou devastaci obce.

Skalní vyhlídka, která se dříve nazývala Velký Ostrý, byla pojmenována podle manželky majitele panství, kněžny Marie Anny Kinské v roce 1856, na popud manžela Ferdinanda Kinského. Skála v minulosti sloužila jako strážní místo protipožární hlídky v kraji. Atraktivní turistické místo s altánem.

Panské sídlo vzniklo roku 1568 spolu s hospodářským dvorem. Roku 1625 zde při vzpouře poddaných zahynul Ota Jindřich z Vartenberka, poslední svého rodu v Čechách. Od roku 1631 majetkem Thunů, hospodářské využití, provázené postupnou devastací.

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Téměř zaniklý hrad Berků z Dubé vznikl na poč. 14. stol. V r. 1456 dobyt vojskem lužických měst, v průběhu 16. stol. pozvolna zpustnul.

Poutní místo kde poprvé byl pověšen svatý obrázek roku 1704. V roce 1772 postavena dřevěná kaplička, koncem 18. století na jejím místě nechala hraběnka Alžběta Kinská vytesat novou kapli do skalní stěny. Po 2. světové válce bylo místo z větší části zničeno.

V Městském parku v České Lípě je kaskádovitá kašna. Vybudována r. 1924. Věnovaná německému hudebnímu skladateli Franzi Mohauptovi. Byl ředitelem českolipské dívčí školy. Členové pěveckého sboru se zasloužili o vybudování kašny. Nad kašnou bývala pamětní deska.

Raně barokní sloup z roku 1681, postavený na paměť morové epidemie, která prošla Čechami rok předtím. Doplněn pozdějšími sochami svatých z let 1725–75. Stojí uprostřed hlavního rumburského Lužického náměstí.

V rokli za osadou Lada vede přes potok kamenný most. Mostu se říká most mrtvých. V současné době v dezolátním stavu. Torzo můstku je zřícená stavba přes potok. Prostor okolo mostu je zarostlé dřevinami, vzrostlými stromy a přístup k mostu ještě ztěžují popadané vzrostlé stromy.

Kamenný dvojpolový most přes dnes zasypané mlýnské rameno Svitávky byl postaven v I. polovině 18. století jako součást komponované barokní krajiny Zákup a okolí. Ze sochařské výzdoby zbývá pět poškozených soch svatých (sv. Blažej, Prokop, Valentin, Kosmas a Valburga), socha sv. Damiána chybí.

Na barokním mostě pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1763. Most sklenut na dva valené oblouky. Světec s kovovou svatozáří a pěticí hvězd kolem hlavy zobrazen v kanovnickém odění. Kvůli trubkovému zábradlí horní části parapetů zabetonovány. Most se sochou památkově chráněn od r. 1965.