Turistické cíle v okolí obce Horní Kamenice

V Městském parku v České Lípě je kaskádovitá kašna. Vybudována r. 1924. Věnovaná německému hudebnímu skladateli Franzi Mohauptovi. Byl ředitelem českolipské dívčí školy. Členové pěveckého sboru se zasloužili o vybudování kašny. Nad kašnou bývala pamětní deska.

V rokli za osadou Lada vede přes potok kamenný most. Mostu se říká most mrtvých. V současné době v dezolátním stavu. Torzo můstku je zřícená stavba přes potok. Prostor okolo mostu je zarostlé dřevinami, vzrostlými stromy a přístup k mostu ještě ztěžují popadané vzrostlé stromy.

Kamenný dvojpolový most byl postaven pravděpodobně v polovině 19. století při úpravách koryta Svitávky. Sochařská výzdoba přenesena pravděpodobně ze zaniklého obdobného objektu, který stával východně od náměstí. Dnes z ní zbývá krucifix. Po povodni 2010 prošel základní opravou.

Kamenný dvojpolový most přes dnes zasypané mlýnské rameno Svitávky byl postaven v I. polovině 18. století jako součást komponované barokní krajiny Zákup a okolí. Ze sochařské výzdoby zbývá pět poškozených soch svatých (sv. Blažej, Prokop, Valentin, Kosmas a Valburga), socha sv. Damiána chybí.

Rozhledna (33 m, 354 m n. m.) byla postavena v l. 2010–2011 (arch. ing. Petr Liška). Věž slouží jako rozhledna a vysílač T-Mobile. Stojí na místě pův. výletní restaurace z r. 1933, která byla později využívána jako rekreační středisko a r. 1999 zcela vyhořela. R. 2011 byl postaven nový penzion.

Hájovnu a několik loveckých chat v alpském stylu nechal postavit majitel panství kníže Kinský po r. 1905, kdy vyhořel původní lovecký zámeček z r. 1855. Zajímavostí je bazén pro panstvo, vytesaný ve skalním suku. Dnes chaty slouží jako penziony a výletní restaurace.

Naučná stezka po linii čs. opevnění, vybudované před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Stezku realizovala Lesní správa Rumburk. Dochovány objekty lehkého opevnění vz. 37 v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy

Zbytky kdysi významného skalního hradu Berků z Dubé ze 13.–14. stol. R. 1459 postoupen Sasku. Ve spodní části skalního masivu se nachází puklinová jeskyně Kuhstall využívaná jako útočiště ještě za třicetileté války.

Pila poprvé zmiňována v roce 1547. V letech 1646 až 1848 majetek Puttrichů, poté v rukou Dreßlerů do roku 1891. Mlýn poškozen povodní v roce 1927. Mletí zastaveno v roce 1922, dřevovýroba v roce 1982.

Nová benešovská radnice vznikla ve 2. polovině 17. stol. Dnešní podoba z roku 1904 má značně brutální měřítko vůči okolním stavbám, zejména oběma zámkům. Část přízemních místností a dvorního průčelí pochází z původní stavby, zbytek budovy je novorenesanční.

Kostel zbudován v l. 1927-1928. Sloužil německé evangelické církvi. Vybaven vynikajícími varhanami. Po odsunu Němců převzala kostel Církev československá husitská. Bohoslužby každou neděli. Také pravidelné kulturní akce. Vynikající akustika. Kulturní památka od r. 2020.

Původní orloj zřídil na svém domě českokamenický hodinář a zlatník Adolf Eiselt, po 2. světové válce však byl zničen. O jeho obnově rozhodl městský úřad v rámci rekonstrukce ulice. Celý orloj nově vyroben za pomoci občanské sbírky. Slavnostně spuštěn 31. 3. 2024 a v provozu je denně od 8 do 18 hod.