Turistické cíle v okolí obce Těchlovice

Zřícenina hradu z pol. 13. stol. V letech 1278–83 hrad zastaven zemskému správci Otovi Braniborskému, později ho získali v léno páni z Michalovic, po nich Berkové z Dubé a Vartenberkové. R. 1445 hrad dobyt, později sídlo purkrabí. R. 1515 zpustl.

Kamenný renesanční můstek z r. 1561 přes Jílovský potok s extrémně vysokou klenbou (kvůli průchodu dřeva při plavení) a dochovanou čedičovou dlažbou. Mostek je dlouhý 18 metrů, široký 4 metry, nad hladinou potoka se klene ve výšce 6,7 metru, převýšení oblouku ve středu činí 1,5 metru.

Rozlehlá novorenesanční vila palácového typu v anglickém parku, postavená 1897–9 dle projektu H. Miksche z Vídně pro podnikatele Carla Friedricha Wolfruma. V majetku rodiny do 1945, poté sídlo rozhlasového studia Ústí n. Labem. Od r. 2005 kulturní památka.

Budova byla postavena v l. 1929-31 Franzem Petschkem podle plánů Paula Brockhardta. Jde o francouzskou barokně klasicistní stavbu. Bývala sídlem policejního prezidia během 2. sv. války, v 2. pol. 20. stol. sídlem Pionýrského domu, později Školského úřadu. Dnes ve vlastnictví České školní inspekce.

Vila jednoho z nejbohatších podnikatelů v uhelném průmyslu v severočeské hnědouhelné pánvi v representační ulici někdejšího centra obchodu a překládky hnědého uhlí monarchie i I. republiky. Rozlehlý objekt dnes slouží knihovně.

Palácová vila představitele první generace ústeckých Petschků byla postavena v tehdejší Stromovce roku 1890. Úpravy z let 1902 a 1934. Po roce 1938 sídlo německých úřadů, po roce 1945 orgánů KSČ. Od konce 80. let městská obřadní síň a umělecké škola.

Pomník havárie letadla DC-9 jugoskávských aerolinií z 26. ledna 1972. Z 28 lidí na palubě letadla přežila explozi a následný pád z výšky přes 11000 m pouze letuška Vesna Vulovičová.

Téměř zcela zaniklý hrad, postavený r. 1421 katolíkem Zikmundem z Vartenberka jako opozice proti husitskému hradu Kalich. V r. 1423 dobyt husity a po nich r. 1437 krajskou hotovostí.

Výletní restaurace ve stylu romantického hrádku na vrcholu děčínské Pastýřské stěny byla otevřena 1. 6. 1905. Naštěstí byla ušetřena devastace v 90. letech 20. stol. V letech 1983–1994 sem vedl z nábřeží výtah, na jeho místě je od r. 2012 nástup na zajištěnou lezeckou stezku, tzv. ferratu.

Pikartská věž tvořila součást opevnění hradu, vloženého do jižní části města počátkem 15. století. Věž vznikla při přestavbě za Václava Cardy po roce 1426. Po rozparcelování hradního areálu využívána jako obytný objekt. Koncem 20. století opravena.

Zámek nechala roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská. Stavitelem byl Kilián Ignatz Dietzenhofer. Zámek prošel úpravami a dnešní podoba je z 2. pol. 19. století.

Zděný vyhlídkový altán (10 m, 220 m n. m.) byl postaven r. 1902 okrašlovacím Spolkem pro pozdvižení cizineckého ruchu. Altán časem zchátral, po opravě r. 1994 je opět přístupný veřejnosti. Znovu opraven v letech 2000 a 2011. Altán má vyhlídkový ochoz na střeše, na který vedou vnější schody.