Turistické cíle v okolí obce Děčín IX-Bynov

nebo vyberte

Děčín IX-Bynov

Ústecký kraj,  Děčín  (DC)
Nalezeno celkem 184 záznamů, 4 / 16 stran, vyhledáno za 0.22 sec
 kamenný most
250.0 m. n.m.
most, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Markvartice
Kamenný jednoobloukový most přes potok Bystrá. Podle nápisu, vytesaného do návodního klenáku, pochází z roku 1746, nelze vyloučit existenci staršího předchůdce. V roce 2008 opraven a vybaven novým zábradlím.
 kaple Bolestné Panny Marie
220.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Benešov nad Ploučnicí
Drobná barokní kaple u západního průčelí farního kostela. Postavena roku 1749, v posledních letech opravena. Součást komplexu šlechtických sídel a sakrálních staveb na severu a západě někdejšího středověkého města.
 kaple Nejsvětější Trojice
142.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Ústecký kraj, Děčín XXXIII-Nebočady
Čtvercová barokní kaple postavena snad po velkém požáru obce r. 1712. Fundátorkou snad hraběnka Adelheida Thunová. Průčelí s portálem členěné pilastry, tabulový štít s reliéfem Korunování P. Marie, po jeho stranách sochy sv. Josefa a J. Nepomuckého. V bočních stěnách s lizenovými rámci oválná okna.
 kaple Nejsvětější Trojice na Horce
sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Chlumec
Na kopci Horka byla v letech 1690–91 postavenatrojboká kaple Nejsvětější Trojice podle projektu J. B. Matheye. Kromě poutí sloužila od roku 1838 jako i pohřebiště majitelů panství. Křížová cesta, která k ní vede z Chlumce, silně zdevastována.
 kaple Panny Marie Pomocné
138.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Děčín
Barokní kaple Panny Marie Pomocné z r. 1726 stála původně na protější straně ulice jako součást tzv. selského hřbitova. Na nynější místo byla přesunuta r. 1927 při novodobé úpravě prostranství zrušeného hřbitova. Kaple se vyznačuje bohatou sochařskou výzdobou v rozích, nad portálem i ve štítě.
 kaple sv. Jana Křtitele
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Chabařovice
Bývalé poutní místo na východním okraji města sestává z grotty z roku 1750 a kaple, postavené o 15 let později. Velká přestavba 1822–3, další úpravy 1925, naposledy počátkem 90. let 20. století. Pronajata pravoslavným, prázdná, bez využití.
 kaple sv. Jana Nepomuckého Chrást
180.0 m. n.m.
sakrální památky - kaple, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Děčín VI-Letná
Barokní kostelík na výšině nad Podmokly byl postaven roku 1732 jako poutní. Za Josefa II. byl zrušen a později zbořen. V letech 1868–1872 si na jeho místě nechali Thunové postavit novogotickou kapli s rodinnou hrobkou.
 klášter dominikánů s kostelem sv. Vojtěcha
145.0 m. n.m.
sakrální památky - klášter, zachovalý, příležitostně, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Soubor barokního kostela a kláštera v centru města, postavený na místě bývalého zeměpanského hradu z počátků českého státu.
 Klíšský dvůr
190.0 m. n.m.
ostatní, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Poslední zbylý objekt někdejšího panského (později městského) dvora s tvrzí v kdysi samostatné obci na kopci severozápadně nad centrem Ústí nad Labem.
 Kohout
576.0 m. n.m.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Valkeřice
Kamenná rozhledna s kovovou nástavbou o celkové výšce 12 m postavena r. 1908 Spolkem německých turistů. Počátkem 21. stol. ve velmi špatném stavu. V r. 2010 opravena a vykácením části stromů zlepšen výhled. Volně přístupná.
 kolonie Spolku pro chemickou a hutní výrobu
150.0 m. n.m.
ostatní - palác, dům, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
Kolonie dělnických domů na východním okraji areálu továrny. Celkem 67 jich vzniklo mezi rokem 1867 a počátkem 20. století v novogotickém stylu podle projektu továrního architekta R. Langse. Část objektů zanikla po bombardování a při poválečné devastaci.
 kombinovaný most
150.0 m. n.m.
most, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Ústí nad Labem
První labský most na území Ústí nad Labem byl předán do provozu 1. 1. 1874. Šlo o v Česku neobvyklou konstrukci patrového mostu, na jehož horním podlaží vedla železniční trať, zatímco dolní podlaží sloužilo silniční dopravě. Celková délka mostu činila 310,637 m.