Turistické cíle v okolí obce Děčín IX-Bynov

Potok pramenící na svahu Bynoveckého vrchu jihovýchodně od Arnoltic. Za obcí vtéká do skalního kaňonu, který připomíná nedaleké soutěsky na řece Kamenici. Říčka působí nevině, ale po bouřích se z ní stává divoká bystřina.

Pravděpodobně královský hrad střežící labskou cestu připomínán 1283. Počátkem 17. století přestavěn na zámek, 1814 opuštěn, 1895 na jeho místě postavena vila. Po roce 1945 mateřská škola, dnes sídlo soukromé firmy. Zachovány zbytky hradeb a kamenný most.

Secesně-maurská budova z roku 1907 sloužila původnímu účelu do obsazení pohraničí roku 1938. Dnes opět patří židovské obci, slouží mimo jiné pro výstavy.

Renesanční tvrz vzniklá jako součást panského dvora kolem roku 1598. Jako občasné vrchnostenské sídlo sloužila do roku 1628, poté sídlo správy statku. Po pozemkové reformě byty, několik utilitárních úprav. Dnes rozdělena na dva domy.

Skalní město, sestávající ze dvou základních částí (Velké a Malé stěny) nad obcí Tisá. Zvětráváním pískovce zde vznikla řada skalních útvarů, které přitahují od 19. století pozornost turistů.

Řetězový most císařovny Alžběty z let 1853–56 byl po požáru mostovky r. 1916 obnoven, pro nízkou únosnost byla r. 1933 řetězová konstrukce nahrazena (s využitím stávajících pilířů) obloukovým ocelovým mostem. Generální oprava v l. 1996–97. Od postavení nového mostu r. 1985 slouží místnímu provozu.

Zaniklý hrad ve středověkém městě Ústí nad Labem nemá přesnou lokaci. Podle nejnovějších poznatků stával pravděpodobně severovýchodně od kostela sv. Vojtěcha. Jediná písemná zmínka pochází z r. 1283. Zanikl asi po vzniku hradu Střekova, který jistě převzal jeho funkce (clo, stráž Labe, a pevnost).

Zbytky zdiva hradu, založeného zřejmě v pol. 14. st. Vartemberky, poté patřil po r. 1378 Škopkům z Dubé a v l. 1401–1465, kdy je uváděn naposledy, opět Vartemberkům. Patrné zbytky předhradí a jádra s valy, příkopy a zbytkem nároží paláce.

Zámek postaven r. 1842 - 1854 za Karla Chotka podle plánů vídeňského stavitele Foerstera. R. 1885 podle návrhu drážďanského architekta Fleischera přestavěn do novorenesanční podoby. Součástí zámeckého areálu je cenný přírodně krajinářský park.

Hrádek neznámého názvu a data vzniku i zániku. V 70.–80. letech 20. stol. archeologický průzkum, nálezy mincí, kovových předmětů a keramiky ze 13.–15. stol. Ostrožna přerušená nejméně třemi příkopy poškozena lesní cestou ve 20. letech 20. stol.

Zámek postaven v 1. pol. 18. stol. v severní části bývalého dvora s tvrzí v době, kdy statek byl v majetku dcery Filip Zikmund z Dietrichsteina Ernestiny, provdané za Ferdinanda Bonaventuru z Harrachu. Dnes patrová budova s mansardovou střechou.

Kamenná rozhledna se dvěma plošinami vysoká 19 m postavena v roce 1930 horským spolkem České Švýcarsko. Na horní ochoz vede 81 schodů. V roce 1997 zrekonstruována.