Turistické cíle v okolí obce Okrouhlá

Barokní sloup Nejsvětější Trojice byl vztyčen r. 1681 poté, co město postihl mor. Sloup s korintskou hlavicí nese plastiku Nejsv. Trojice na čtyřhranném podstavci s plastikami svatých (sochař Johann Christian Ulrych). R. 1781 doplněn o sochy dalších 4 svatých. V průběhu let opakovaně opravován.

Sloup pochází z r. 1745. Pískovcový sloup vysoký cca 2,5 metru se sochou Bolestného zbičovaného Krista. Nízký vypouklý sloup s hlavicí. Na vrcholu soška Ecce Homo. Na širokém fundamentu je podlouhlý a zužující se sokl s německým nápisem. Sloup zapsán do státního seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcová socha Panny Marie je umístěna na vysokém sloupu. Postava drží v pravé ruce žezlo a v levé malého Ježíška. U letopočtu 1715 vytesaná modlitba. Skulptura představuje doklad rozmachu náboženského kultu a mariánské úcty v 17. a 18. století. Zapsána v seznamu kulturních památek od r. 2019.

Sloup postaven r. 1720 nákladem sedláka Michaela Ullricha, r. 1865 obnoven. Sloup dórského typu s podstavcem na pískovcovém stupňovitém soklu je zakončen hlavicí. Na něm socha Panny Marie. R. 2009 sloup restaurován. Na sloup vrácena socha Panny Marie. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Pískovcový sloup se sochou Panny Marie - Immaculaty. Na hranolovém profilovaném soklu 1,5 m vysoký sloup završený sochou Panny Marie – Immaculaty stojící na zeměkouli a půlměsíci. Doklad vývoje severočeského barokního sochařství. Památkově chráněno od r. 1958, restaurováno mezi l. 2002 a 2007.

Vysoký sloup na hranolovém podstavci se sochou sv. Judy Tadeáše nechal v dnešní Nábřežní ulici roku 1707 postavit zdejší kolář a kovář Georg Bayer. Poškozené dílo bylo po restauraci v 90. letech 20. století přeneseno do jihozápadního koutu italské části zámecké zahrady.

Sloup představuje kvalitní ukázku umělecko-řemeslné práce z pol. 19. stol. Postaven v letech 1839–1840. Vysvěcen 28. září 1840. V r. 1975 přesunut do českolipské klášterní zahrady, poté uložen ve vlastivědném muzeu. Na své původní místo vrácen r. 1997. Patří do majetku města.

Socha Archanděla Michaela pochází z r. 1750. Patří k velmi kvalitním příkladům pozdně barokního sochařství. Spočívá na masivním hranolovém podstavci. Archanděl je znázorněn v obvyklém odění vojáka v pancíři, suknici a v přilbici s chocholem. Nohou šlape na poraženého ďábla.

Socha slavnostně odhalena na zahradě zdejší školy 18. června 1882. Přes různé peripetie se dožila dnešních dnů. Socha císaře je litinová a krásně zdobená. Josef II. je zvěčněn v dobové uniformě a v levé ruce drží toleranční patent.

Socha Madony pochází z období okolo roku 1750. Zhotovil Krištof Schrötter z Pertoltic. Vytvořena podle vzoru Panny Marie Kamenické. Na podstavci letopočet 1775. Vpravo na jejím podstavci je reliéf sv. Prokopa. Socha má poškozenou pravou ruku.

Mařenice leží v Lužických horách. Socha Panny Marie pochází z roku 1626. Podstavec má ze všech čtyř stran ryté nápisy. Soška Panny Marie je 0,5 m vysoká. V levé ruce drží Jezulátko s jablkem v rukou. R. 2003 prošla socha opravou. Doplněna chybějící část ruky a hlavy.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Socha sv. Floriána je pozdně barokní po roce 1750. Socha s helmicí na hlavě je umístěna na vysokém podstavci. Socha se vymyká pojetí patrona hasičů, chybí jí hořící domek. Oprava proběhla v 80. letech 20. století. Poslední renovace a konzervace roku 2011