Turistické cíle v okolí obce Újezd

Socha pochází z roku 1726. Je vysoká 200 cm a stojí na základové desce v mírném kontrapostu pravé nohy. Krucifix má na pravé ruce. Levá ruka uražena do půlky dlaně. Hranolový podstavec vysoký 270 cm. Socha umístěna na stupních 21 cm vysokých.

Socha vznikla během 2. čtvrtiny 18. stol. Patří mezi kvalitní a zajímavé práce pozdně barokního sochařství. Skládá se z hranolového podstavce s patkou, střední části a ze sochy světce v obláčcích s andělskými postavami. V náručí drží veliký kříž s Kristovým korpusem. Památkově chráněno od r. 1965.

Socha sv. Ludmily v nadživotní velikosti pochází z poloviny 19. století. Dílo Fr. X. Josefa Linna. Stojí na kvádrovém podstavci se soklem a profilovanou římsovou hlavicí. Postava drží v rukou svitek a knihu. Podstavec zdoben pseudogotickými vzory. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Socha sv. Prokopa z r. 1711. Má dvoustupňový podstavec a hranolový sokl. Levou nohu klade na ďábla. Sv. Prokop zobrazen v dynamickém postoji. Kvalitní barokní socha neznámého regionálního sochaře. Socha r. 2006 odborně zrekonstruována, r. 2007 vyhlášena kulturní památkou.

Socha původně stála v polích nedaleko Dubé. Autor neznámý. Levá boční stěna obsahuje reliéf představující sv. Vojtěcha a pravou zdobí reliéf sv. Václava, na vrcholu socha sv. Prokopa. Barokní dílo první poloviny 18. stol. regionálního charakteru. Socha zapsána do seznamu památek r. 1965.

Socha sv. Prokopa u Dubé z r. 1761 je umístěna na místě rodinné tragédie, kde byl synem zavražděn radní města Antonín Schiffner, protože mu bránil ve sňatku. Vrah dopaden a popraven. Na podstavci sochy reliéfy sv. Václava, Vojtěcha a Jana Nepomuckého. U Dubé kopie sochy, originál stojí v Doksech.

Pozdně barokní socha sv. Prokopa z r. 1781. Světec znázorněn v obvyklém barokním pojetí v biskupském rouchu s mitrou na hlavě a s levou nohou spočívající na ležícím ďáblu. Socha patří k významným dokladům místní sochařské produkce. Oprava sochy v r. 2017. V seznamu kulturních památek od r. 2013.

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Soubor sedmi soch je jedním ze zastavení místní Poutní cesty. Sv. Vavřinec patří k nejznámějším starokřesťanským světcům. Umučen zaživa na roštu a s tímto atributem je znázorňován. Socha dílem neznámého umělce z let 1750 až 1780. Roku 2017 restaurována. Vrátil se rošt, palmová ratolest, svatozář.

Soubor sedmi soch je zastavení místní Poutní cesty. Jediným sousoším v souboru soch je sousoší sv. jáhnů Jiřího a Agapita. Sochy představují dva méně známé světce, římské mučedníky. Sochy pocházejí z roku 1744. Sousoší renovováno v letech 1851, 1878, 1901, 1929 a 2009.

Sousoší Agonie v Getsemanské zahradě bylo pořízeno v r. 1689. Ústřední je sousoší Krista s andělem a opodál je rozmístěna trojice soch ležících apoštolů sv. Petra, sv. Jana Evangelisty a sv. Jakuba Většího. Socha sv. Petra byla odcizena, vyrobena její kopie a všechny tři sochy opět na svých místech.

Sousoší Kalvárie v blízkosti kostela sv. Kateřiny. Podle nápisu bylo vytvořeno A. Braunem r. 1740. Významné pozdně barokní sochařské dílo. Pod krucifixem klečí Máří Magdalena. Vpravo stojí Jan Evangelista, vlevo Marie lomící rukama. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1965.