Turistické cíle v okolí obce Svor

Hrádek stával severovýchodně od Rousínova u Svoru. R.1776 na vršku, kde asi stával, údajně objeven sklep. V r.1794 prý ještě byly patrné základy obytné budovy. Ze staveb hrádku se dodnes již nedochovalo nic, asi se jednalo jen o malé dřevěné sruby.

Vyhlídková skála asi 2 km severně od Jetřichovic, pojmenovaná po knížeti Rudolfu Kinském z Vchynic a Tetova, který místo poprvé navštívil v roce 1824. Od té doby na jejím vrcholu je postaven dřevěný altán. Původně sloužila jako pozorovatelna pro požární hlídky.

Jednoduchý lovecký zámek spojený s hospodářskými budovami, postaven nejpozději r. 1748 Filipem Josefem Kinským na pozemcích původního českokamenického dvora (doložen už v 15. století). Později ve správě Státních lesů, dnes hotel.

Objekt vystavěný na přelomu gotiky a renesance k nejasnému účelu. Buď se jednalo o panské sídlo, nahrazující výšinný hrad nad městem, nebo o budovu městského špitálu. Druhému účelu sloužil nejpozději od roku 1541. Dnes sídlo městské policie a správy lesů.

Přesné datum postavení objektu není známo. První záznam o šatlavě je již z roku 1572. Jde o řadovou patrovou stavbu. Opatřena pěti opěrnými pilíři. V budově se nachází Archeologické muzeum, expozice o archeologii České Lípy, vězeňský kout věnován vlastní šatlavě.

Romantickou vilu č. p. 18 nechal ve vsi Trávník postavit r. 1914 pražský velkoobchodník s vínem a stavitel Franz X. Schier. Nyní soukromý majetek, nepřístupný.

Hrad založený kolem r. 1265 pány z Michalovic při přemyslovské kolonizaci. Toto území směnou získal Jan Jindřich z Lipé. Hrad měl předhradí, plochu pro obytný dům a třípodlažní palác. Dnes zůstaly zbytky hradby a vyzděná válcová věž ve skalisku.

Pískovcová skalní stěna na pravém břehu Svitavky. Roku 1910 na ní vznikl reliéf výjevu z místní pověsti o dívce pronásledované rytířem, která ze zoufalosti skáče ze skály a zachrání se, zatímco pronásledovatel se i s koněm zřítí do bažin a zahyne.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.

Skalní kaple Panny Marie je jedním z romantických objektů v kraji nazývaném Kunratické Švýcarsko nedaleko Cvikova na Českolipsku. Pochází z r. 1834, opravována byla v letech 1934 a 2006.

Reliéf Ukřižování je jedním z příkladů projevu barokní lidové zbožnosti. Reliéf zhotoven asi kolem roku 1700. Zdařilý a důležitý doklad lidové barokní kamenické tvorby. Reliéf je v současné době nekompletní. Původní modelace figur značně poškozena. Nemovitá kulturní památka od r. 1965.

Vedle vstupu do Pustých kostelů patrný skalní reliéf Ukřižování Krista. Středem je kříž s Kristem. Kolem kříže jsou vytesány tři postavy. Panna Marie, sv. Máří Magdaléna a snad sv. Jan Evangelista. Na reliéfu silně zapracoval zub času. Ukřižovaný Kristus poměrně dobře k poznání. Postavy pod křížem již dost splývají s terénem.