Turistické cíle v okolí obce Tuhaň

Před kostelem sv. Šimona a Judy se nacházejí dvě sochy sv. Jana Nepomuckého. Součást kostelního areálu. Sokl sochy stojící vlevo zdobí reliéf zavraždění sv. Václava. Nad světcem andílek s ratolestí. Barokní sochy dobré kvality a provedení. Zapsány do seznamu kulturních památek r. 1964.

V 1. pol. 18. stol. vystavěn mohutný sklad soli - solnice. Sůl z Prahy dováželi v rámci robotní povinnosti sedláci. Na fasádě budovy zbytky pilastrů a rámování oken. Dvoudílné štíty mají trojúhelníkové vrcholy. K solnici patřila klenutá barokní brána, generální oprava roku 2000.

Sousoší Nejsvětější Trojice postaveno r. 1726. Mnohokrát opravováno. Na sloupu umístěni sv. Jan Nepomucký, Antonín Paduánský, Ivan, Josef, archanděl Rafael a Juda Tadeáš. Pod vrcholem Panna Marie Nanebevzatá, na vrcholu Božská Trojice.

Trojúhelníková plošina na kopci Sovice byla osídlena od neolitu přes dobu halštatské až do středověku. Na vrcholu jsou dodnes patrné zbytku nízkého valu s příkopem, které ovšem nesloužily k obraně. Zájmu archeologů se těší teprve od první poloviny 20. století.

Zaniklé hradiště na kopci Hradec nedaleko Levína nebylo dosud podrobněji prozkoumáno přestože jej popsali již zakladatelé české archeologie J. E. Vocel a K. Hraše. Do současnosti se zachovaly mohutné zbytky valu kryjící západní a severní stranu opevněné lokality.

Zřícenina gotického hradu. Založen začátkem 15. stol. Od r. 1465 v držení Zikmunda z Vartemberka. Na přelomu 15.–16. stol. hrad získali Berkové z Dubé. Po vybudování zámku Nový Berštejn (1558–1567) rychle zpustl. Přístupný po dohodě se soukromým majitelem.

Obec s dlouhou chmelařskou historií, první písemná zmínka z 11. století, od roku 1995 vesnická památková zóna. Dochován cenný soubor zděné a roubené architektury z 18. a 19. století, mnoho budov je však ve špatném stavu či necitlivě upraveno.

Skromné pozůstatky skalního hradu založeného pravděpodobně ve 13. století. Roku 1318 zde pobýval Půta z Vidimi. Doba zániku hradu není známa. Do dnes dochována jedna tesaná místnůstka, cisterna a draže po trámech.

Patrový dvoukřídlý barokní zámek s hodinovou věží a přízemními arkádami postavili Boeckové ve 2. pol. 17. století. Od r. 1756 patřil augustiniánům, po r. 1945 státnímu statku. Dnes slouží jako byty (zámek) a zemědělské provozy (bývalý popl. dvůr).

Renesanční tvrz postavil v poplužním dvoře pravděpodobně v polovině 16. století Vilém Kurcpach z Milíče a Trachenburku. Po jeho smrti využívána jen k hospodářským účelům. V mladší zástavbě dochována trojdílná dispozice s průjezdem, dnes probíhá rekonstrukce.

Zámek přestavěný z tvrze, doložené k r. 1505 za Viléma z Illburka. Po r. 1575 rozšířena renesančně a po r. 1655 raně barokně na sídlo litoměřických biskupů. Čtyřkřídlá budova chráněná příkopem obsahuje zdivo gotické a renesanční fáze tvrze.

Hartmannové z Klarsteinu okolo r. 1700 začali se stavbou zámku. Dalším stavebníkem byla Rosálie z Klebelsbergu v polovině 18. století. Zámek je podélná patrová budova, pozdně barokních tvarů. Po r. 1945 propadl konfiskaci a nyní je v soukromém vlastnictví.