Turistické cíle v okolí obce Pavlovice

Rodový hrad pánů z Klinštejna, jedné z větví Ronovců, existoval od poč. 14. stol. až do jeho poslední třetiny. Snad zanikl za válek husitských, možná však byl opuštěn již dříve, neboť po r. 1375 se o něm prameny již nezmiňují.

Valy na poloostrově Klůček u Máchova jezera jsou často považovány za pozůstatky opevnění bývalé tvrze. Na to jsou však poměrně mladé, pocházejí z konce 18. stol. - poč. 19. stol., a podle historiků F. Gabriela a J. Panáčka jde patrně o stopy dobývání železné rudy či pozůstatky vinohradu.

Dnešní zámek byl vystavěn Janem Kristiánem Sweertsem na základech staršího renesančního zámku který sloužil jako špitál pro chudé (1699) a klášter který byl v roce 1786 zrušen. Posledním majitelům, rodině Delhaesů byl zámek v roce 1945 zkonfiskován.

Zaniklý hrad. Pís. prameny mlčí, arch. nálezy určují živé obd. hradu do 2. pol. 13. - poč. 14. stol. Pravd. sídlo jednoho z manů hradu Bezdězu. R. 1536 hrad zaniklý a zcela mimo povědomí, zmiňován jen jako průsek skrze skálu.

Kostel Nalezení sv. Kříže z let 1744–1760, autorem pravděpodobně Anselmo Lurago. Pozdně barokní kostel se dvěma věžemi a výrazným průčelím.

Kostel z přelomu 40. a 50. let 18. století (arch. Löhrer) nahradil starší gotickou stavbu, barokně upravenou roku 1699. Do roku 1786 sloužil klášteru servitů, poté jako farní. Chátrání po roce 1945 v posledních desetiletích pokračuje stále rychleji.

Velký raně barokní kostel s mohutnou hranolovou empírovou věží uprostřed okrouhlé návsi. V letech 1697–9 nahradil staršího předchůdce, připomínaného poprvé 1352. Věž nahradila dřevěnou zvonici roku 1843. Po 1945 zchátral.

Gotický kostel, částečně přestavěný koncem 17. století stojí uprostřed obce Okna při hlavní silnici, obklopený zdí s bránou. Jednolodní stavba s pětibokkým presbytářem a čtvercovou věží v západním průčelí.

Barokní kostel z poloviny 17. stol. postavený na místě staršího předchůdce. Přestavován 1744–9 a po požáru 1860. V majetku obce, výstava mešních rouch.

Barokní kostel na severním předměstí hrazeného města z let 1706–10 nahradil původní svatyni z roku 1381, stojící vedle něj. Věž postavena 1873. Obklopen bývalým hlavním městským hřbitovem (do 1885), z něhož zachována jedna hrobka a torsa náhrobků.

Významné mariánské poutní místo založil roku 1684 Julius Sasko-Lauenburský, stavbu dokončila roku 1723 jeho dcera Anna Marie Toskánská. Stavba kolem dvou nádvoří zahrnuje kostel, zvonici, arciděkanství, tříramenný ambit se sedmi kaplemi a hřbitov.

Kostel vystavěn barokně za patronátu Jos. Max. Kinského r. 1735. Zděná, omítnutá jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným presbytářem a hranolovitou věží v západním průčelí. Věž dvoustupňová s makovicí, lucernou a vysokou špicí. Hlavní oltář soudobý, kazatelna barokní. Kulturní památka od r. 1965.