Turistické cíle v okolí obce Pavlovice

Pozdně barokní stavba z let 1764–72 nahradila gotický, vícekrát upravovaný kostel, zničený požárem. Jednolodní mohutná stavba s bočními kaplemi, mělkou apsidou a věží v západním průčelí s helmicí z r. 1879. Po r. 1945 zchátral, nedávno obnoven plášť.

Rokokový kostel z let 1783–88 na místě gotického předchůdce. Jednolodní, s půlkruhovitě ukončeným orientovaným presbytářem a hranolovou věží v západním průčelí. Obklopen soudobým hřbitovem.

Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Kostel vystavěn na místě staršího kostela r. 1865 v pseudorománském stylu. Na západní straně podélné trojlodní stavby stojí štíhlá věž, jejímž podvěžím je veden hlavní vstup do kostela. Kostel je v dost špatném stavu a žádné církevní obřady se zde nekonají.

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Novorománský kostel sv. Václava v Bezdědicích z let 1868-1870 nahradil gotickou stavbu doloženou od 14. stol. a zničenou při požáru vsi, školy a fary, při němž shořely všechny církevní i obecní dokumenty. Nyní kostel v havarijním stavu. Přístupný pouze okolní hřbitov.

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Jednolodní barokní kostel od A. Luragha z l. 1754–6, upravený 1800 po požáru 1798. Orientovaný k severu, hranolová věž v ose jižního průčelí. Tvoří západní stranu náměstí s řadou klasicistních zděných i roubených domů v různém stupni devastace.

Na místě či v sousedství staršího kostela v Kruhu byl postaven v letech 1723–4 hraběnkou Marií Magdalenou z Valdštejna nový snad podle projektu N. Raymundiho. Stavba po roce 1945 zchátrala, dnes probíhá oprava.

Kamenný kostel postaven údajně na místě dřevěné stavby na přelomu 14. a 15. stol., věž doplněna snad později. Při opravě 1655 vloženy tribuny, 1770 kaple sv. Anny v severozápadním rohu, 1811 nový presbytář. Po 1945 zchátral, probíhají první opravy.

Drobná barokní stavba z roku 1702. Původně součást ohradní zdi hřbitova, který zanikl za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, v posledních letech ji do majetku získala obec Jestřebí a zajistila její opravu. Slouží jako náhrada sousedního zpustlého kostela.