Turistické cíle v okolí obce Dubá

Pískovcové útvary hřibovitého tvaru zvané Pokličky vznikají selektivním zvětráváním různě odolných pískovců a slepenců. Najdeme je v CHKO Kokořínsko nad Kokořínským dolem při vyústění rokle Močidla a nad Vojtěšským dolem.

Most pochází asi z 18. stol. Socha sv. Jana Nepomuckého zhotovena r. 1782. Most ze čtyř oblouků, vystavěn z pískovcových kvádrů. Stavební úpravy v r. 2013. Socha stojí na hranolovém podstavci, kartuše s vročením ANO 1782. Most se sochou zapsán do státního seznamu kulturních památek z r. 1965.

Skalní pískovcový útvar nazývaný jako Psí kostel nebo také Husův kostel či Hundskirche. Sklála s výmoly, které přecházejí do jeskyně. Je součástí Komářích vrchů.

Budova současné radnice byla postavena v empírovém slohu r. 1851. Dříve sloužila jako sídlo okresního hejtmanství a okresního úřadu a v současnosti zde sídlí městský úřad. Budova je od r. 1958 památkově chráněna.

Radnice ve Mšeně postavena roku 1842, roku 1864 přestavěná novogoticky a celkově zvýšená. Budova radnice je sídlem městského úřadu, turistického informačního centra a městského muzea s expozicemi měšťanského života a místních rodáků – cestovatele a mořeplavce A. Heřmana a archeologa J. L. Píče.

Reliéf Ukřižovaného z druhé poloviny 17. století. Ústřední postavy kolem Krista jsou Panna Maria, Máří Magdalena a sv. Jan Evangelista.

Zříceniny gotického hradu z 15. st. První zmínka 1427, po r. 1538 opuštěn, r. 1608 se uvádí jako pustý. R. 1643 přepaden a vypálen Švédy. Dochováno rozsáhlé zdivo obytné věže, brány, hradeb, bašt a dalších budov.

Hrad byl založen Vartenberky v letech 1437–1438. Poprvé se připomíná v r. 1440. Obýván byl až do poloviny 16. století, doba zániku není doložena. Dodnes se z něj dochovaly jen nepatrné zbytky.

Přes most kromě cyklistů, pěších a automobilové dopravy vede železniční vlečka. Postaven v letech 1969–1973. Délka 347 metrů. Konstrukce má 6 polí. Šířka konstrukce 14,1 metrů. Železniční vlečka vedena v střední ose. Rekonstrukce proběhla v letech 2019–2020.

Skalní kaplička pochází z přelomu 19. a 20. století. Do stěny skalního bloku je vestavěna hranolová výklenková kaple. Čelní stěny vyzděny červenými cihlami. Vstup segmentově zaklenutý. Kaple uzavřena novodobou jednoduchou otvíranou mříží. V interiéru kaple zavěšen jednoduchý novodobý kovový kříž.

V místech zámku stávala tvrz, za třicetileté války zničená. Antonín Veith zahájil roku 1840 stavbu zámečku v maurském slohu, který nazval Slavín, určeného k uložení Schwanthalerových soch. Ze zamýšlených čtyř věží stojí jen jediná, areál nedostavěn.

Kdy byl sloup umístěn na nynější místo, se přesně neví. K opravě sloupu došlo po roce 1777. Po r. 1945 nebylo místo se sochou udržováno. V letech 2008 – 2011 sloup rekonstruován. Dne 29. 6. 2014 byl sloup vysvěcen a jeho okolí parkově upraveno.