Turistické cíle v okolí obce Dubá

Kostel připomínaný r. 1352, snad románského původu. Nově vystavěn r. 1585, barokně přestavěn r. 1717, opraven r. 1777. Empírová věž přistavěná r. 1854. Poslední mše zde proběhla v 50. letech 20. století.

Pozdně barokní kostel z let 1780–1 post. na jižním okraji městečka po zničujícím požáru 1768. Nahradil starší objekt, který pravděpodobně stál na dnešním hřbitově pod hradem. Částečně sem bylo přeneseno starší zařízení. Velká oprava 1981–91.

Původně románský, goticky a barokně rozšiřovaný farní kostel někdejší biskupské vsi, poději vysazené jako poddanské městečko roudnického panství. Z původní stavby se dochoval hlavně spodek věže, současný vzhled výsledkem oprav v posledních 40 letech.

Pozdně barokní stavba z let 1764–72 nahradila gotický, vícekrát upravovaný kostel, zničený požárem. Jednolodní mohutná stavba s bočními kaplemi, mělkou apsidou a věží v západním průčelí s helmicí z r. 1879. Po r. 1945 zchátral, nedávno obnoven plášť.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Původní kostel ve Chcebuzi vznikl snad již za vlády Boleslava II. koncem 10. století, obec doložena zakládací listinou břevnovského kláštera. Kostel zcela vyhořel 1656, opraven 1684, nahrazen dnešním objektem 1781–4 za Huberta Karla Pachty z Rájova.

Pozdně barokní kostel nahradil ve Štětí starší stavbu z roku 1626, zničenou chodem ledů roku 1784. I ta měla předchůdce neznámého založení. Umístění na štěrkopískové terase nízko nad Labem přináší opakovaná poškození vodou (zatím naposledy 2002).

Raně gotický kostel ze 13. století (sakristie), rozšířen ve 14. století na orientovanou jednolodní stavbu s odsazeným pětibokým závěrem a čtvercovou sakristií. V baroku (1677, 1747, 1763) zvýšeno zdivo, prodloužena loď a v průčelí postavena hranolová věž. Dnes po celkové rekonstrukci.

Novorománský kostel sv. Václava v Bezdědicích z let 1868-1870 nahradil gotickou stavbu doloženou od 14. stol. a zničenou při požáru vsi, školy a fary, při němž shořely všechny církevní i obecní dokumenty. Nyní kostel v havarijním stavu. Přístupný pouze okolní hřbitov.

Pozdně barokní kostel byl postaven v l. 1752–54 podle návrhu Anselma Luraga na místě staršího dřevěného kostela (zmiň. r. 1384). Kostelní loď je nejvyšší v mělnickém okrese. Z původního hřbitovního areálu u kostela se zachovala barokní kostnice (18. stol., A. Lurago).

Románský kostel z doby před r. 1230, v l. 1763–1766 barokně přestavěn, při přestavbě byla loď orientována kolmo na románskou loď. Dochovala se románská apsida, věž se sdruženými okny a několik drobných románských stavebních detailů.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.